Menu
  • Kategorie: Trenérské názory
  • Napsal Jiří Zach

Jeden problém na čtyři způsoby …

Turnaj srovnávacích tříd, diplomová práce dcery, nábor do sportovních tříd a reprezentace ročníku 1989. Čtyři  jevy, které se navzájem doplňují a které se dostaly do jednoho časového úseku v pátek 25.4. Turnaj srovnávacích tříd v Příbrami, který jsem organizoval a samozřejmě jako vždy vyslechl všechny možné stezky na problémy práce ve sportovních třídách. A samozřejmě problém největší, vyhledávání nových adeptů pro volejbal. Den předtím jsem pomáhal dceři formulovat závěry diplomové práce na téma Výběr talentované mládeže ve volejbale. V pátek jsem také měl testovat dva adepty do sportovních tříd. A kolem 14.00 hod jsem měl odjet na soustředění juniorů ČR a tam se mimo jiné potkat s rodiči hráčů, kteří jsou nominování do výběru SCM-ČVS. Výběrem to začíná a reprezentací to končí... (foto: www.pankiv.cz)

Turnaj srovnávacích tříd, diplomová práce dcery, nábor do sportovních tříd a reprezentace ročníku 1989. Čtyři  jevy, které se navzájem doplňují a které se dostaly do jednoho časového úseku v pátek 25.4. Turnaj srovnávacích tříd v Příbrami, který jsem organizoval a samozřejmě jako vždy vyslechl všechny možné stezky na problémy práce ve sportovních třídách. A samozřejmě problém největší, vyhledávání nových adeptů pro volejbal. Den předtím jsem pomáhal dceři formulovat závěry diplomové práce na téma Výběr talentované mládeže ve volejbale. V pátek jsem také měl testovat dva adepty do sportovních tříd. A kolem 14.00 hod jsem měl odjet na soustředění juniorů ČR a tam se mimo jiné potkat s rodiči hráčů, kteří jsou nominování do výběru SCM-ČVS. Výběrem to začíná a reprezentací to končí.
Ty dva adepty do sportovních tříd už nejspíš nebudu trénovat jako reprezentační trenér, ale v reprezentaci juniorů 89 jsou dva hráči, které jsem kdysi také testoval do sportovních tříd a pak je trénoval i jako reprezentační  trenér. Je to trochu optimismu v tom moři pesimismu, který člověk vnímá, když se mluví o stavu volejbalové mládeže a o všech možných  problémech s náborem, trénováním, penězi. Když jsem četl diplomovou práci na téma Výběr talentované mládeže připadalo mi všechno jasné a krásně černobílé a přesto vím, že to v praxi moc nefunguje. Kardinálním problémem je a to všichni víme, že prostě těch našich objektů přijde vždy méně, než potřebujeme a mi vlastně vezmeme každého a modlíme se aby to vyšlo. Mimochodem proto také jsou vcelku velké výkyvy ve výkonnosti někdy i velice zavedených oddílů. Prostě ti, co přišli nebyli čistě náhodou konkurenceschopní. Pokusím se teď napsat, co se mi za více než dvacet pět let fungování ve sportovních třídách osvědčilo. Více teď myslím na chlapce, kde je to problematičtější a kritičtější.

  • do sportovních tříd se vybírá v pátých třídách, ale výběr musí fungovat celé čtyři roky a v každém věku musíte hledat a být schopen zařadit nového hráče, což u volejbalu jako technické hry není vůbec jednoduché
  • výběr se musí doplňovat každý rok na těchto soutěžích – basketbal v 7. třídách, Poháru rozhlasu, atletickém čtyřboji, prostě všech soutěžích okresní sportovní ligy (měla by fungovat na každém okrese)
  • mít dobré vztahy se všemi tělocvikáři ve  městě
  • neustále psát v místních periodikách
  • na konci školního roku obejít všechny deváté třídy a zkusit oslovit ty, kteří propadli v našich oblíbených  sportech  - fotbalu, hokeje apod.
  • na začátku školního roku obejít první ročníky středních škol
  • snažit se zřídit sportovní kroužek se zaměřením na volejbal na víceletých gymnáziích
  • mít trochu přehled o amatérských ligách a dětech volejbalistů, kteří tam hrají
  • vést v patrnosti děti všech bývalých spoluhráčů a spoluhráček a samozřejmě všech volejbalistů, které jste trénovali.
  • neustále a celoročně někde umístit transparent s náborem do sportovních tříd
  • mít dobré vztahy s radnicí
  • monitorovat situaci na všech základních školách a v případě různých problémů na těchto školách oslovovat přes známé učitele děti.
  • motivovat žáky pátých a šestých i nesportovních tříd, aby se ve svém okolí všimli
  • dětí, které rády sportují při meziškolních sportovních akcí (i ve volejbale ) sledovat i školy mimo město a v případě dobré práce tělocvikáře ve volejbale navázat kontakt i pomoci materiálně
  • najít v rozpočtu peníze a zaplatit jiné škole kroužek na prvním stupni se zaměřením na volejbal
  • oslovit a navštívit všechny spádové venkovské školy ( tam vás většinou pustí)
  • mít dobrou spolupráci s místní televizí
  • mít v hledáčku všechny oddíly kde dělají příbuzné sporty a v případě problémů okamžitě nabízet oddíl vlastní
  • snažit se mít ve městě pokud možno nejvyšší soutěž
  • pokud máte peníze zadat inzeráty a různé články v průběhu jednoho měsíce a vytvořit tak mediální tlak či dokonce kampaň
  • roznášet náborové letáky a plakáty do všech schránek

Asi jsem se vyčerpal. To nejdůležitější je najít školu, která je dostatečně velká, domluvit se s ředitelem, přivést mu tam dobré trenéry, dát mu vybavení na volejbal. Úplně nejlepší je pak sehnat dva tělocvikáře, kteří volejbalu fandí a jsou schopni ho učit. Pak už stačí jen ti trenéři. A trenéři ti musí doslova hořet a pak už je vše úplně jednoduché.

V Příbrami 28.4.2008          Jiří Zach