Chtěl bych tímto článkem zahájit seriál, kde bych se pokusil vyrovnat se s obecným  názorem, že v tom základním, tedy v HČJ, zaostáváme za vyspělým volejbalovým světem. Ve svých příspěvcích budu důsledně vycházet ze své praxe. Tudíž se možná stane, že mi leckdo bude moci říct, že on to tak nedělá a proto nemám pravdu a nebo, že můj názor na určité jevy ve volejbale je z gruntu špatný. Svými příspěvky také tak trochu odhalím své tréninkové metody a způsoby nazírání: jinými slovy půjdu se svou kůží na trh...
Foto: Rosťa Hanzelka

Chtěl bych tímto článkem zahájit seriál, kde bych se pokusil vyrovnat se s obecným  názorem, že v tom základním, tedy v HČJ, zaostáváme za vyspělým volejbalovým světem. Ve svých příspěvcích budu důsledně vycházet ze své praxe. Tudíž se možná stane, že mi leckdo bude moci říct, že on to tak nedělá a proto nemám pravdu a nebo, že můj názor na určité jevy ve volejbale je z gruntu špatný. Svými příspěvky také tak trochu odhalím své tréninkové metody a způsoby nazírání: jinými slovy půjdu se svou kůží na trh. Na druhou stranu je třeba říci, že  jsem trénoval a trénuji špičková družstva (mužskou , mládežnickou reprezentaci, extraligové ženy i muže). Mám i tu výhodu, že už více než dvacet pět let trénuji mládež od 10 let výše a to jak chlapce tak i dívky. V současné extralize mužů, ale i žen je řada hráčů, které prošli mnou vedeným tréninkovým procesem. Mohl jsem je sledovat od jejich volejbalových počátků až po dnešní výkonnostní vrchol. Velice dobře si tedy uvědomuji, co se mi povedlo a co naopak. Takže moje srovnání může být zajímavé z mnoha hledisek, ale hlavní je, že vychází z praxe. Ve svých příspěvcích budu nutně kritický a nechci se dotknout trenérů a už vůbec ne mládežnických.  Moje příspěvky by měli mít jednotnou a danou strukturu. Nejdříve bych porovnal jednotlivou herní činnost s tím, jak se hraje ve světě. Protože mám vcelku dobrý vhled do vrcholového mužského volejbalu u nás, ale i ve světě, mám i dost informací z mládežnických ME a MS a také  z extraligy žen, myslím si,že můj názor bude relativně objektivní. V druhém bodě bych vyjevil, jak danou herní činnost trénuji já a kde se třeba dle mého názoru dopouštím chyby či kde je vůbec úskalí této herní činnosti. Ve třetím bodě bych vyřkl názor, jak se dle výsledků českého volejbalu trénuje tato herní činnost v Čechách. Ve čtvrtém bodě bych se pokusil nastínit nápravu, samozřejmě z hlediska vlastního pohledu. Pokud bude mít kdokoliv jiný názor na to,proč se u nás něco  dělá špatně či pouze průměrně, neváhejte a ozvěte se. Samozřejmě vítám jakoukoliv polemiku.

V Příbrami dne 2.9.2007               Jiří Zach