Hra založená na Wash-systému byla objevena Billem Nevillem v roce 1985. „Hru ve hře“, jak ji nazývají Američané, často používali Doug Beal a Bill Neville v tréninku dvojnásobných olympijských vítězů z USA v letech 1984-1988. Forma této hry je velice jednoduchá: 2 týmy hrají proti sobě.  Hra začíná podáním nebo vhozením míče od trenéra jednomu družstvu, jedno jakému, a hraje se, dokud neleží míč na zemi. Jakmile je jedna výměna dohrána, trenér ihned hází další míč družstvu A nebo B. 

Pokud je druhá výměna dohrána, můžeme rozhodnout, jestli rozdáme body a komu:

o    Jedno družstvo musí zvítězit v obou rozehrách, aby získalo bod. Pokud každé družstvo zvítězí jednou, stav, který nazýváme Wash, znamená nerozhodně a žádné družstvo neobdrží bod.

Existují tři důležité koncepty ve Wash-systému:

1.    Oba týmy mohou získat jeden bod, bez ohledu na to, která strana dostane od trenéra míč nebo podává (Rallie Point systém).

2.    Jednotný Wash znamená dvě separátní hry. To znamená družstvo, které prohrálo první rozehru, má stále možnost hrát nerozhodně, tedy na Wash.

3.    Wash systém vyhrává, kdo poruší rovnováhu získaných bodů.

Varianty

Existují různé varianty Wash-systému. Nejdůležitější jsou:

·         Bod plus dva („míče zdarma“)

·         Podání plus dva („míče zdarma“)

·         Hra 2-1

·         Hra podání-útok a hod míče trenérem

·         Hra 3 proti 2

·         „Bongo-Point“ systém (3 přihrávky podání a 1 samotné podání

Alberto Salomoni používá Wash systém často, protože je cvičení zábavné. Kromě jiného je to velice zajímavá metoda, která připravuje tým výborně na fyzickou náročnost při zápase.

Nesmíme nikdy zapomenout na to, že musíme opravovat nesprávnou techniku.

Cvičení

1.    Bod plus dva míče zdarma

Tento bodový systém je myšlen pro týmy, které mají příliš často problémy v herním komplexu II, tedy po vlastním servisu nebo po míči zdarma.

Družstvo A útočí a pokouší se získat výměnu po vlastním podání, pokud zvítězí v rozehře, musí po dvou míčích zdarma vhozených trenérem také zvítězit, pak má bod. Pokud zvítězí tým B, získá bod, dojde k rotaci hráčů a tým B znovu podává.

o    Vyhrát rozehru po vlastním podání

o    Zvítězit v dalších dvou rozehrách po míči zdarma, které hází trenér

o    Pokud družstvo A nezvítězí v dalších dvou rozehrách po míči zdarma, nezískává bod a stav je nerozhodný (Wash)

o    Utkání vyhrává družstvo, které získá 15 bodů.

2.    Podání plus dva (míče zdarma)

Tento bodový systém je určen pro družstva, která mají velké problémy vítězit v dlouhých výměnách, nebo hrají proti družstvu se silnou obranou v poli.

·         Družstvo A se snaží získat výměnu po vlastním podání. Družstvo B musí zvítězit v rozehře a poté zvítězit ještě v dalších dvou situacích po přihrávce míče zdarma, které hází trenér.

·         Družstvo musí zvítězit ve všech třech situacích, aby získalo bod.

·         Pokud družstvo A zvítězí v jedné ze tří výměn, je stav nerozhodný (Wash)a nikdo nezískává bod.

·         Vítězí družstvo, které získá 15 bodů

3.    Servis-útok s jednoduchým míčem zdarma:Bongo

Blok – obrana

Toto cvičení může být zajímavé pro týmy, které nejsou dost agresivní v obraně na síti a v poli po získání předchozí výměny. Cvičení je podobné cvičení č. 2, pouze s rozdílem v tom, že po výměně po příjmu podání není vhozen míč družstvu B zadarmo, ale jednodušší formou odútočen na polovinu soupeře (trenér vyhodí míč na polovinu družstva A a jeden z hráčů útočí volnou formou útočného úderu přes síť). Originální verze Billa Nevilla vypadala takto:

·         Družstvo na přihrávce musí získat tři rozehry (za sebou) a poté zvítězit i v rozehře po vlastním podání. Pokud zvítězí ve všech čtyřech rozehrách, získává jeden bod. Pokud nezvítězí pouze v jedné situaci, je nerozhodný stav a družstvo B může začít znovu podávat.

·         Vítězí družstvo, které získá 15 bodů.

Tato hra byla myšlena pro národní tým USA. Cvičení je velice dlouhé a těžké. Existují však lehčí varianty pro týmy nižší kategorie:

·         Místo tří výměn získat dvě nebo jednu a potom zvítězit v situaci po vlastním podání

4.    Servis – přihrávka + útok po nahrávce č. 1

·         Družstvo A na servisu, družstvo B na přihrávce

·         Podávající hráči se snaží donutit přihrávající hráče chybovat

·         Přihrávající hráči mají 3 nebo 2 přihrávače, nahrávače a útočícího hráče 1. Sledem

·         Podávající hráči mají 3 hráče v poli a jednoho hráče na postu středního blokaře

·         Přihrávající hráči získávají bod, když podávají hráč zkazí servis. Družstvo získává jeden velký bod, pokud získá 5 výměn pro sebe. Poté se družstva točí. Vítězí družstvo, které získá 7 bodů.  

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: www.volleyball-training.de