Základním typem herních řetězců jsou individuální herní řetězce (IHŘ). Jedná se o sekvenci dvou a více individuálních herních činností se zjevnou vzájemnou souvislostí. Dle typu herních činností a jejich pořadí můžeme IHŘ rozdělit na čtyři skupiny (u každého řetězce jsou uvedeny dva příklady).

 

 

Základním typem herních řetězců jsou individuální herní řetězce (IHŘ). Jedná se o sekvenci dvou a více individuálních herních činností se zjevnou vzájemnou souvislostí. Dle typu herních činností a jejich pořadí můžeme IHŘ rozdělit na čtyři skupiny (u každého řetězce jsou uvedeny dva příklady):

HČ s míčem – HČ s míčem

• útočný úder po bloku a odstoupení
• blok po vlastním neefektivním útoku

HČ s míčem – HČ bez míče

• přihrávka následný pohyb do místa vykrývání vlastního útoku
• blok středového hráče, odstoupení od sítě a následné nabídnutí se k útoku

HČ bez míče – HČ s míčem

• odstoupení hráče do postavení pro vybírání a následná nahrávka
• pohyb související s přihrávkou a následný útok

HČ bez míče – HČ bez míče

• pohyb související s přihrávkou a následné nabídnutí se k útoku
• přesun do místa blokování a následné nabídnutí se k útoku 1. sledem

Schéma 1: Individuální herní řetězce

Vedle tohoto základního rozdělení by bylo možné provést výčet řetězců, které se skládají ze tří a více na sebe navazujících činností, z hlediska pochopení problematiky herních řetězců by to však byly již nadbytečné informace.

Základní individuální herní řetězce v jednotlivých fázích rozehry: každá volejbalová rozehra se dá popsat jako souvislý sled týmových herních řetězců. Každý takový týmový herní řetězec se dá rozčlenit na určitý počet skupinových herních řetězců, potažmo individuálních herních řetězců. Ty jsou pak tvořeny dvěma a více na sebe logicky navazujícími individuálními herními činnostmi. Pokud se omezíme na nejjednodušší varianty IHŘ (složitější IHŘ vznikají spojováním těch jednoduchých), můžeme se pak pokusit o jejich základní výčet v jednotlivých herních typových situacích, resp. fázích rozehry. Pokud některé IHŘ přesahují z jedné fáze rozehry do druhé, je tato skutečnost naznačena implikační šipkou (např. A+ → B-).

Příklady IHŘ v rámci fáze -A (po vlastním podání)

• přesun po podání do výchozího postavení a následný přesun do herního postavení pro vybírání
• zaujetí herního postavení pro vybírání proti útoku 1. sledem a následná úprava postavení proti útoku 2. sledem
• zaujetí výchozího postavení pro blokování, přesun hráče do místa blokování a následný pokus o blok

Příklady IHŘ v rámci fáze +A (podání soupeře)

• přihrávka a následné nabídnutí se k útoku
• přihrávka a následný útok hráče 2(3). sledem
• nahrávka a následné zajišťování útoku

Příklady IHŘ přesahujících z jedné fáze do druhé +A → -B (vlastní útok A → po vlastním neúspěšném útoku)

• útok předního hráče a následný přesun do plánovaného výchozího místa pro blokování
• zajišťování útoku hráčem předním řady a následný přesun do plánovaného výchozího místa pro blokování
• útok zadního hráče a následné zaujetí výchozího postavení pro vybírání

Příklady IHŘ ve fázi -B (činnost po vlastním neúspěšném útoku)

• zaujetí výchozího postavení pro vybírání po dokončení vlastního neúspěšného útoku
• zaujetí výchozího postavení pro blokování po dokončení vlastního neúspěšného útoku
• blok a následné zaujetí nového výchozího postavení pro blokování (při pokračování rozehry, míč zůstal v držení soupeře)

Příklady IHŘ přesahujících z jedné fáze do druhé

• -A → +B (po vlastním podání → po útoku soupeře)
• -B → +B(po vlastním útoku → po útoku soupeře)
  • pokus o blok (blok) a následné nabídnutí se k útoku
  • pokus o blok (blok) a následná vynucená nahrávka nespecializovaného hráče
  • zaujetí herního postavení pro obranu 1. sledu a následný útok ze zóny I

Příklady IHŘ ve fázi +B (po útoku soupeře, resp. při vlastním opakovaném útoku)

• útok předního hráče a následné odstoupení k dalšímu útoku (po vykrytí zablokovaného útoku)
• nabídnutí se k útoku a následné odstoupení k dalšímu útoku (po zablokovaném útoku)
• nahrávka a následné zajišťování útok

Příklady IHŘ přesahujících z jedné fáze do druhé +B → -B (po útoku soupeře → po vlastním neúspěšném útoku)

• analogické situace uvedené v příkladech v rámci úseku +A → -B

Právě individuální herní řetězce jsou klíčovým prvkem volejbalového tréninku. Během jedné rozehry provádí každý hráč nepřetržitý řetězec herních činností, které mají svou logickou návaznost. Složitější a delší řetězce se dají rozdělit na nejjednodušší typy IHŘ, kterých je omezený počet a které nesmí být opomenuty při tréninkové činnosti žádného družstva. Naopak je potřeba se vyhnout nacvičování „činností“, které během rozehry vůbec nenastávají a hráčům tak vytvářejí nesprávné návyky.

 

Vztah mezi doposud uvedenými termíny znázorňuje následující schéma, které současně zjednodušeným způsobem naznačuje správnou posloupnost herního tréninkového procesu ve volejbalu:

Schéma 2: Hierarchie individuálních, skupinových a týmových činností ve volejbalu

Ze schématu 2 vyplývá i sedmibodový model herního tréninku ve volejbalu, který představíme v rubrice „Herní trénink“. V něm jsou první čtyři úkoly věnovány individuálním a skupinovým činnostem, pátý týmové činnosti v rámci HS, šestý individuálním a skupinovým řetězcům a sedmý týmovým řetězcům, tedy komplexní činnosti v průběhu rozehry.

V Praze, 7.8.2007

Zdeněk Haník (spolupráce Mario Zelený)