V minulém článku jsme se seznámili s tím, co jsou exekutivní funkce. Přibližme si tento pojem blíže k praxi. Exekutivní funkce jsou kognitivní procesy, které probíhají v mozku. Člověk je potřebuje hlavně v případě, kdy automatizmy nestačí, kdy je potřeba rychlé řešení. Proto mají tyto procesy velký vliv na osobní chování, disciplínu vůči sobě, seberegulaci a osobnost člověka a jsou velmi důležité nejen ve sportu, ale i v běžném životě, ve škole v zaměstnání. Jak jsem se již zmínil, mohou být exekutivní kompetence rozděleny do tří základních kompetencí: Kapacita paměti, Inhibice, kognitivní flexibilita. Rozvoj a podpora kognitivních procesů hrají u mládeže hlavně z důvodu regulace vlastního chování velmi důležitou roli. Špatný rozvoj těchto procesů přináší u dětí deprese a poruchy chování, se kterými se setkáváme ve škole, ale i v klubu. Dlouhou dobu byly kognitivní procesy považovány za konstrukt, který podléhá pouze individuálnímu vývoji člověka.

Studie však dokázaly pozitivní efekt pohybových aktivit člověka na tyto procesy. Ten je ovlivněn náročností požadavků na pohybovou aktivitu člověka – tedy náročností jednotlivých cvičení. Cvičení, při kterých musí sportovci neustále reagovat na změnu situace, jsou náročná, a proto by se neměla příliš často opakovat, jinak hrozí psychická únava našich svěřenců.

 

Tipy pro praxi

 

• Změny signálů: Velmi často jsou používány akustické nebo optické signály. Je důležité, abychom signály často měnili – hvizd píšťalky, výkřik, praporky atd.
• Měnit obsah informací: Signály mohou být ve formě čísel, barev nebo zcela jiných kódů. Kombinace změn mezi jasnými („doleva“ – pohyb doleva), nejasnými signály (žlutá, číslo dvě – jít do leva) nebo dokonce iritujícími signály („nahoru“ – sednout si) nabízí velmi mnoho zajímavých variant.
• Zaměstnat pracovní paměť: Každé cvičení můžete obohatit a změnit tím, že ho děti musí provést v jasně definovaném pořadí. Děti se musí soustředit nejen na první signál, ale také na správný průběh cvičení.

 

Zábavné hry pro děti zaměřené na exekutivní funkce

 

1. 1.Hráči se pohybují na volejbalovém hřišti, volně pobíhají do té doby, než trenér zavolá: Všichni, kteří (mají žluté tričko)……“. Všichni hráči, kterých se změna týká, honí ostatní. Chycení jdou mimo hřiště a provedou nějaký posilovací cvik. Nová hra začínámomentě, kdy jsou chyceni všichni hráči. 

 

• Signály: barva oblečení, značka obuvi, účesy nebo např. „Všichni, kteří mají sourozence!“

 

1. 2.Oheň, voda, vítr a všechno jinak

 

Děti pobíhají po tělocvičně, když trenér zvolá „Oheň“, děti běží co nejrychleji ke dveřím, pokud zvolá „Voda“, děti vyšplhají co nejrychleji do výšky, když zvolá „vítr“, musí děti co nejrychleji na zem, nebo se něčeho chytí.

 

• Variantou může být, že na jednotlivé signály reagují jinak – např. – „oheň“ – rychle do výšky

 

1. 3.Odbíjení ve trojici

 

Hráči stojí v trojici rovnoběžně se sítí, prostřední hráč stojí vždy proti hráči s míčem. Hráč, který odbil míč, dává signál hráči, kam má odbít.

 

• Modrá – hráč odbije na hráče, který předtím odbil, Červená – hráč odbije míč na třetího hráče
• Varianty: pokud zvolá „žlutá, modrá“, musí druhý hráč udělat obrat o 360 stupňů a teprve poté odbít na hráče, který míč odbil

 

1. 4.Hra 3x3

 

Na jedné straně jsou dva hráči v zadní části hřiště, jeden na postu nahrávače. Po nahrávce zavolá nahrávač, do jaké poloviny musí být hráč hrát. Po odbití se hráči vymění na postech nahrávačů.

 

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 2012