Myslím, že vzhledem k událostem minulého týdne nemá cenu začínat žádné nové téma, neboť veškerý zájem veřejnosti se točí kolem Zdeňkovy abdikace. Tvoří se více či méně složité spekulace o tom, kdo může za jeho rezignaci, proč to udělal. Vina je házena na jednoho nebo druhého (však je jasné na koho). Málokdo věří Zdeňkovu vysvětlení, které mně se zdá vcelku srozumitelné a i pochopitelné. I když s tímto rozhodnutí nemusím souhlasit, tak ho každopádně respektuji. Reprezentace běží dál a již po krátké přestávce se připravuje na evropské mistrovství. Minulý týden od středy do neděle to bylio v Nymburce, nyní ode dneška do zítřka v Brně, v pátek a sobotu se hraje na Slovensku v Nitře a v úterý 1. září se již letí do Turecka. Posledně jsem otevřel otázku zdravotního stavu a trochu jsem zveřejnil okolnosti posledně proběhlé kvalifikace, kdy někteří hráči nebyli na tom zdravotně zcela v pořádku. Objevil se sice jen jeden diskusní příspěvek pod přezdívkou „Aleš“, který nakousl vcelku zajímavou otázku, kterou je prevence.(na snímku juniorský reprezentant Jan Vobejda a jeho rovná páteř a symterické uspořádání svalstva zad)

Myslím, že vzhledem k událostem minulého týdne nemá cenu začínat žádné nové téma, neboť veškerý zájem veřejnosti se točí kolem Zdeňkovy abdikace. Tvoří se více či méně složité spekulace o tom, kdo může za jeho rezignaci, proč to udělal. Vina je házena na jednoho nebo druhého (však je jasné na koho). Málokdo věří Zdeňkovu vysvětlení, které mně se zdá vcelku srozumitelné a i pochopitelné. I když s tímto rozhodnutí nemusím souhlasit, tak ho každopádně respektuji. Reprezentace běží dál a již po krátké přestávce se připravuje na evropské mistrovství. Minulý týden od středy do neděle to bylio v Nymburce, nyní ode dneška do zítřka v Brně, v pátek a sobotu se hraje na Slovensku v Nitře a v úterý 1. září se již letí do Turecka. Posledně jsem otevřel otázku zdravotního stavu a trochu jsem zveřejnil okolnosti posledně proběhlé kvalifikace, kdy někteří hráči nebyli na tom zdravotně zcela v pořádku. Objevil se sice jen jeden diskusní příspěvek pod přezdívkou „Aleš“, který nakousl vcelku zajímavou otázku, kterou je prevence. Hodně se o ní stále mluví, on sám trochu pejorativně se podivuje nad konstatováním zarostlého nehtu z nevhodné obuvi, nebo zánětu v oblasti lokte po opakovaných pádech. Ovšem možnost prevence, tedy opatření, které by vedlo k zabránění jak úrazů, tak i jiných onemocnění, nejsou zdaleka tak široké, jak by se zdálo. Možná budu trochu skákat z jedné oblasti do druhé, ale nehledejme nějaký dokonalý systém, který by zabránil výše uvedeným postižením. Začnu u nejmladší generace. Preventivní prohlídky u dětí jsou myslím 2x během školní docházky. V šesti letech a při opuštění základní školy. U pohybového aparátu jsou zaměřené na držení těla a osové vady kloubů včetně postavení nohou. Provádí je dětský lékař a pokud dojde k nějakým pochybnostem, je dítě odesláno k ortopedovi. Účelem ortopedických prohlídek je odhalit špatné osové postavení páteře: tedy skoliosy, odchylky osy páteře v čelní (frontální) rovině. Páteř je patologicky esovitě zahnuta. Další odchylka je v bočné (sagitální) rovině, kdy je fyziologické zakřivení páteře (krční a bederní lordosa a hrudní kyfosa) zvětšeno až do patologických křivek. Obě tyto vady jsou těžko léčitelné v tom smyslu, že se vyléčit do normálu prakticky nedají. Cvičením a posilováním se udržuje jen, aby se stávající křivka nehoršila. Dále při horšení nastupují různé korzety a jako poslední i operace na principu zpevnění páteře. Vada je na chromozomální úrovni. Jednou, až místo medicíny nastoupí genové inženýrství, půjde ovlivnit zápis v DNA a bude po vadě. Tím chci říci, že preventivně lze tyto vady ovlivnit jen velice omezeně. Drtivá většina malých a mladých pacientů přichází s tzv. vadným držením těla. Tedy postavením páteře, kostního i svalového korzetu, který může imitovat výše zmíněné vady. To je stav, kdy např. rychlým růstem kostí, neudrží stávající svalstvo správné postavení páteře. Z toho nikdy vážnější vada nevznikne. To jsou různé zakřivení páteře do skolios i kyfos, to jsou šikmá postavení pánve, která způsobují relativně nestejnou délku končetin. Zde samozřejmě má prevence větší význam. Pravidelné cvičení a posilování svalového korzetu může, ale nikde není dáno, že musí, preventivně zabránit tomuto vadnému držení těla. K tomuto patří i zjištění nestejné délky končetin. Většinou se jedná o přechodný jev, kdy se v období puberty a zrychleného růstu objeví šikmá pánev. Tím dojde k relativně nestejné délce končetin. Měřením zjistíte, že délka končetin jako takových (absolutní délka) je stejná, ale tím že je šikmá pánev, má to jedna končetina na zem dál než druhá. Zjistí se to např. měřením končetin od pupku k vnitřnímu kotníku. Preventivní opatření vede k zabránění bolestem v bederní oblasti. Pod kratší končetinu se dává do bot podpatěnka. Zpravidla při dokončení růstu se vše upraví. Absolutně kratší končetina jako taková je jev dost vzácný. Když se objeví, bývá to zpravidla (pomineme-li vrozené vady) následek úrazů v oblasti dlouhých kostí blízko růstovým spárám. Podrážděním kosti úrazem, nejčastěji zlomeninou, dojde k zvýšenému růstu. Tudíž zdravá kost je kratší. Nejmarkantnější to je po zlomeninách stehenní kosti v útlém věku. Zde může být přerůst končetiny až o 2,5 cm. To je také vzácnost, ale již ne tak ojedinělá. Tedy, abychom se neuváděli v omyl, tyto vady a odchylky se objevují vzácně. Ostatní vady způsobené vadným držením těla se mnohdy překvapivě vylepší samy bez zásahu zvenčí. Mám veliké pochybnosti o pravidelném cvičení a posilování nesportující generace dětí. A přesto jdou do dospělosti s dobrým držením těla. Další oblast, která se ovlivnit dá více je noha. Tedy ta část končetiny, abych byl terminologicky přesný, od kotníků dolů. Dětská plochá noha daná vývojem a postihující měkké tkáně, málokdy přejde do dospělosti a vyvine se z ní dospělá plochá noha. (Výrazné plochonoží, které se nachází v dětském věku je založené na špatném postavení kostí a je vzácné.) Postavení nohy však ovlivnit lze. Již jsem o tom jednou psal. Důležité je postavení paty. Pevné vedení paty ovlivní příčnou klenbu a přenáší se i na správné zatížení kloubů nad nohou. Tedy hlezen, kolen a kyčlí a může zabránit vzniku špatného stereotypu chůze, dokonce v určitých případech i únavovým zlomeninám. Správné postavení nohy v botě: tedy zatížení více zevní strany nohy než vnitřní, zlepší kromě dobrých bot i různé na míru dělané individuální vložky. Tímto bych tedy jako první část mého sdělení o omezeném vlivu prevence pro dnešek skončil. Někdy příště bych dále pokračoval o možnostech prevence dalších oblastech. Dnes jsem jen chtěl trochu poukázat na někdy až zbytečně přeceňované možnosti preventivních opatření tam, kde to moc nejde. Hlavně u vad, které vznikají bez našeho přičinění a kterým se asi předcházet nedá. I když je hodně rozšířené, že dá. A na druhé straně i tam, kde přirozený vývoj člověka případné dočasné odchylky odstraní sám.

 

Velké Meziříčí, 26.8.2009 Petr Juda