Sebevědomí je vědomí vlastní osoby a její zvláštností ve vztahu k sociálnímu okolí“ (Schnabel/Thiess 1993, 725). Důvěra ve vlastní výkon je základním předpokladem pro dobrou nahrávku. Pouze jisté vyzařování vůči spoluhráčům a soupeřům umožní být „šéfem na hřišti“. Čím větší sebevědomí, tím stabilnější jsou nervy, které v důležitých zápasech nebo při kritických situacích dokážou rozhodnout zápas. Být sebevědomý však také znamená znát své slabé a silné stránky a správně s nimi zacházet. V kritických situacích bychom měli vsadit na své silné stránky a své slabé stránky co nejvíce minimalizovat. U nahrávače je důležité, aby v kritické situaci (chyba, neúspěch) neztratil důvěru ve svůj výkon a nadále bez váhání vedl na hřišti svůj tým. Trenér má na sebevědomí nahrávačky velký vliv. Gesty, rozhovory a jinými prostředky může nahrávače hecovat a podporovat a tím se na vývoji sebevědomí podílet. Neboť „sebevědomí je proces, který je výsledkem zkušeností s úspěchem, reflexí vlastního vývoje a znalostí vlastních schopností a možností“ (Moculescu: Volleyballtraining 2/1989, 27).    

Sebevědomí je vědomí vlastní osoby a její zvláštností ve vztahu k sociálnímu okolí“ (Schnabel/Thiess 1993, 725). Důvěra ve vlastní výkon je základním předpokladem pro dobrou nahrávku. Pouze jisté vyzařování vůči spoluhráčům a soupeřům umožní být „šéfem na hřišti“. Čím větší sebevědomí, tím stabilnější jsou nervy, které v důležitých zápasech nebo při kritických situacích dokážou rozhodnout zápas. Být sebevědomý však také znamená znát své slabé a silné stránky a správně s nimi zacházet. V kritických situacích bychom měli vsadit na své silné stránky a své slabé stránky co nejvíce minimalizovat. U nahrávače je důležité, aby v kritické situaci (chyba, neúspěch) neztratil důvěru ve svůj výkon a nadále bez váhání vedl na hřišti svůj tým. Trenér má na sebevědomí nahrávačky velký vliv. Gesty, rozhovory a jinými prostředky může nahrávače hecovat a podporovat a tím se na vývoji sebevědomí podílet. Neboť „sebevědomí je proces, který je výsledkem zkušeností s úspěchem, reflexí vlastního vývoje a znalostí vlastních schopností a možností“ (Moculescu: Volleyballtraining 2/1989, 27).    

Tipy pro hráče

Vědomí umět režírovat hru, by mělo u nahrávače zvyšovat vlastní sebevědomí. Proces učení a vedení trenéra zajistí nahrávači sebevědomí a vědomí v konkrétních herních situacích. „Sebevědomí přichází z vědomí dobré připravenosti“ (Rudi Sonnnbichler – bývalý trenér juniorské reprezentace). Přehled o průbězích herních situací, význam jednotlivých akcí, možné konsekvence a prostředky, jaké má nahrávač použít, posilují sebevědomí stejně tak jako odvaha a otevřenost, vyzvat své možnosti a hranice v určitých situacích (Moculescu:Volleyballtraining 2/1989, 28).

Vůle prosadit se

Zcela všeobecně označuje pojem vůle „na jedné straně rozhodnutí pro určitý směr v jednání a na druhé straně energetický potenciál, kterým se dá překonat např. strach, únava, nebo překážka. Vůle zaujímá jako intelektuální řídící schopnost významné postavení, protože ovlivňuje jiné řídící schopnosti jako je sebeovládání, odvaha nebo koncentrace. Zeyfang (1994) rozlišuje všeobecnou volní sílu a situační volní sílu. Všeobecná volní síla stojí v těsné souvislosti s motivací a označuje schopnost udržet koncentraci na dlouhodobé cíle. Situační volní síla umožňuje v určitých momentech dosáhnout maximálního výkonu na základě psychických schopností jako např. odvaha, koncentrace nebo schopnost převzít rozhodnutí. Důležité je podat maximální výkon v těchto požadovaných momentech. K vůli, podat co možná nejlepší výkon, se také počítají takové vlastnosti jako např. učenlivost, orientace na výsledek a připravenost podat co nejlepší výkon. Pod pojmem vůle učit se, se rozumí méně vůle jako schopnost učit se, ale spíše vůle a schopnost naslouchat trenérovi a fundované znalosti zrealizovat na hřišti. Přitom se nejedná o předem natrénované herní situace, ale o učení a zvládnutí nových situací. Orientace k úspěchu velmi souvisí s očekáváním. Hráči mohou být orientovaní na cíl, přesto mohou mít strach z neúspěchu. Vyhýbají se novým situacím a úkolům. Na druhé straně existují hráči, kteří se přeceňují a soupeře podceňují. Predestinovaní jsou pro úkoly nahrávače takoví hráči, kteří na sebe kladou dosažitelné cíle, to je důležité pro jejich sportovní vývoj. Nahrávači se stále vyzývají a zjišťují své možnosti, přestože hrozí nebezpečí neúspěchu. Vůle a být připraven podat výkon souvisí s postojem v tréninku i při zápase. Nahrávač je jako vůdčí osobnost vzorem pro své spoluhráče. Optimální postoj dosahují v zápase ti nahrávači, kteří neřešitelný úkol vezmou jako výzvu. Specielně pro zápas se používá pojem „vítězná mentalita“.

Tipy pro hráče

Vůle je důležitá vlastnost každého sportovce.

 „Angažovanost a vůle vždy vítězí nad talentem“ (Hans Zach, trenér německé hokejové reprezentace).

Nahrávač umí rozhodovat a z méně talentovaných hráčů udělat hráčské osobnosti. Rozhovory a stanovením rozumných cílů, které jsou reálné a po relativně krátké době dosažitelné a podporou trenéra rozvíjí nahrávač cílevědomost, výdrž, bojovného ducha a vůli podat maximální výkon. Důležité je, aby si hráči stanovili cíle sami a aby byli o těchto cílech plně přesvědčeni.

Mentální síla

Podle Brockhausova slovníku se mentální stránka týká oblasti rozumu a duševna. Rozumem označujeme ve filozofii „určité poznávací schopnosti člověka, které se týkají spojení elementárních věcí v souvislosti“. Podle sportovního psychologa J. E. Loehra je „mentální síla schopnost pohybovat se na své horní hranici výkonnosti bez ohledu na zápasové podmínky“(Loehr 19988, 20). Je charakterizována čtyřmi komponenty.

 

·       Emocionální flexibilita – schopnost přizpůsobit se neočekávaným emocionálním změnám a zůstat přitom uvolněný a vyrovnaný a zaujmout vzhledem k zápasovým podmínkám pozitivní postoj

·       Emocionální angažovanost – schopnost, angažovat se a zůstat angažovaný, když je člověk pod tlakem

·       Emocionální síla – schopnost, soupeři zprostředkovat pod tlakem pocit vlastní síly a umět se bránit mentální síle soupeře.

·       Emocionální síla napětí – schopnost, zapomenout na bod soupeře, na zklamání, chyby a neproměněné šance.         

Mentální síla má ještě další charakteristické rysy. „Především v napjatých stavech je důležité, aby nahrávač dokázal ovládnout své tělesné napětí“ (Hee Wan DVZ 1997,35). Oblast paží musí být uvolněna, aby byly nahrávači umožněny plynulé pohyby. Mentální síla je také schopnost v každé situaci zápasu vypustit emoce, neboť emoce jsou rozhodující pro výkon. Emoce jsou spojeny s napjatými stavy a mohou vyvolat pozitivní nebo negativní změny.

Tipy pro hráče:

Mentální příprava nahrávače by měla před zápasem zabrat polovinu času mentální přípravy celého týmu. Následuje v několika krocích.

·         Prvním krokem k mentální přípravě je sebepoznání. Aby mohl nahrávač zlepšit hru týmu, musí poznávat své herní myšlení a postoj.

·         Myšlení hraje také velkou roli. Pozitivní představy vytváří pozitivní obrázek o sobě, což opět vede ke zlepšení.

·         Negativní chování je stejně škodlivé jako negativní myšlenky. Hecování, uklidňování sebe samotného a sebekoncentrace mají velký vliv na mentální postoj hráče.

·         Čtvrtým krokem je uvolnění. Schopnost uvolnit se je velice důležité, neboť při vypjatém jednání je přenos informací z mozku do těla a zpět přerušen. Být duševně uvolněný je základním předpokladem pro koncentraci.

·         Na pátém místě je zaměření. Zaměření je také základem koncentrace. Je důležité, aby také tento element byl trénován, abychom koncentraci ve hře zaměřili v jednom momentě na rozhodující bod rozehry.

Důležitým aspektem je, že mentální síla není vrozená, ale dá se stejnými metodami jako u jiných dovedností naučit. Důležitou roli zde hraje pozitivní myšlení hráče.

Nahrávač by měl být mentálně stabilní člověk. Minimálně u dvou stejně silných družstev rozhoduje mentální síla o vítězství a porážce. Na jedné straně hraje důležitou roli týmová soudružnost, na druhé straně je důležitý mentální stav každého hráče v týmu. Nahrávač je jako režisér hry a realizátor taktiky jedním z nejdůležitějších hráčů v týmu.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Literatura:

Stelian Moculescu: Volleyballtraining 2/1989

Katrin Meiershofer: Anforderungsprofil einer Zuspielerin