Přinášíme malý pedagogický návod jak jednat se sportujícími dětmi a mládeží. Tyto aspekty by se měly stát základním kamenem chování trenéra vůči mládeži. Zaprvé by trenér měl na tréninky chodit rád. Vaše nadšení z volejbalu se přenáší na tréninkovou skupinu. Najdi si (i po mnoha letech) motiv pro každou tréninkovou jednotku: Technika jednotlivých úderů, taktika, zkusit něco nového, řešení sociálního nebo mentálního problému, použití nových materiálů – video, vyzkoušet nová cvičení, to vše vás motivuje v další práci. Trenér by se měl místo kritizování snažit dosáhnout vytyčených cílů. Děti a mládež potřebují pro optimální učení jasně stanovené cíle, které jsou pro ně zpravidla dosažitelné. Tyto cíle by měly být trenérem jasně pojmenovány, měly by být dosažitelné a jako smysluplné i respektované. Zažijí-li děti při plnění převážně neúspěch, může být výsledkem často odmítavé chování. Obzvláště ve velkých skupinách by se proto mělo pracovat ve skupinách podle výkonnosti, aby každý hráč mohl dosáhnout svých nároků. Zde jsou tipy pro praxi....

Přinášíme malý pedagogický návod jak jednat se sportujícími dětmi a mládeží. Tyto aspekty by se měly stát základním kamenem chování trenéra vůči mládeži.

1.    Trenér chodí rád na trénink

Vaše nadšení z volejbalu se přenáší na tréninkovou skupinu. Najdi si (i po mnoha letech) motiv pro každou tréninkovou jednotku: Technika jednotlivých úderů, taktika, zkusit něco nového, řešení sociálního nebo mentálního problému, použití nových materiálů – video, vyzkoušet nová cvičení, to vše vás motivuje v další práci.

2.    Místo kritizování snaha o dosažení předem stanovených cílů

Děti a mládež potřebují pro optimální učení jasně stanovené cíle, které jsou pro ně zpravidla dosažitelné. Tyto cíle by měly být trenérem jasně pojmenovány, měly by být dosažitelné a jako smysluplné i respektované. Zažijí-li děti při plnění převážně neúspěch, může být výsledkem často odmítavé chování. Obzvláště ve velkých skupinách by se proto mělo pracovat ve skupinách podle výkonnosti, aby každý hráč mohl dosáhnout svých nároků.

Tipy pro praxi:

·         Na dlouhé síti můžeme najednou provádět různě náročná cvičení, na normální síti může být síť rozdělena nebo jedna část tréninkové skupiny může provádět mimo hřiště různá koordinační nebo stabilizační cvičení.

·         Můžeme také využít jiná místa v hale pro individuální cvičení (zeď, basketbalový koš atd.)

·         Přesvědčování a rozhovory nejsou mrhání časem, hráči by se měli postupně zžít s tréninkovou filozofii trenéra, proto je nutné mluvit s družstvem o technice, taktice, vzájemnému chování ve skupině, o chování v krizových situacích.

·         Zkuste vyzvat své hráče, aby písemně vyjádřili své názory na některá témata: např. nechte je ohodnotit sebe sama i druhé spoluhráče, nechte je zamyslet nad realizací individuálních i týmových cílů v zápase.

Zpětná vazba (pozitivní i negativní) je nezbytná. O kvalitách jednotlivých činností se hráč může přesvědčit sám, trenér nemusí do zpětné vazby zasahovat a v dané situaci „se neopotřebovává “.

Tipy pro praxi:

·         při odbíjení obouruč vrchem nech spadnout míč na čelo, aby ses přesvědčil o správném postavení těla pod letícím míčem

·         Organizujte různé turnaje na malých hřištích

·         Vyhotovte si a použijte jednoduché statistiky během tréninku i utkání – kdo vítězně zakončuje, jak efektivní je váš útok

·         Zadejte při cvičení pro hráče úkoly, které se dají hodnotit – jak často přeletí míč přes síť při cvičení 2 proti 2

 

3.    Podporovat pocit vlastní hodnoty v týmu

Pocit vlastní hodnoty v týmu může sportovním výkonem narůstat, pokud se dostavují výsledky a cíle jsou plněny. Předpokladem proto je, že jsou hráči s cílem sami ztotožněni a dosažení cíle je pro hráče důležité a že dosažený cíl je výsledkem jejich vlastní práce a námahy. Nesmyslné jsou úkoly, u kterých neexistuje zpětná vazba pro hráče nebo příliš lehké úkoly, které vedou snadno k úspěchu. K tomu je potřeba hráčům dopřát dostatek času ke splnění cíle, který byl ve cvičení stanoven.

Tipy pro praxi:

·         Při určování skupin hráčů, které mají plnit dané cvičení, dbát na to, aby byly „partičky“ roztrhány.

·         Neustále zkoušet nové skupiny hráčů

·         Ihned zakročit, jakmile jedna skupina neplní svůj cíl

 

4.    Úcta a respekt

Dětem a mládeži by se mělo nezávisle na jejich sportovní výkonnosti dostávat osobní podpory a akceptace. Pokud akceptace hráče v týmu vede pouze přes výkonnost, tréninková skupina se brzy rozpadne. Také hráči, kteří se herně vyvíjejí pomaleji, mají právo na vlastní akceptaci v týmu.  

Tipy pro praxi:

·         Při plnění mimosportovních aktivit mohou k úspěchu týmu přispět i ve volejbalových dovednostech méně šikovní hráči

 

5.    Nežádoucí chování má své důsledky

V každé skupině by měla být nastavena jasná pravidla. Nedodržení těchto pravidel by mělo být podle předem stanovených dohod potrestáno. S důsledky by měli být hráči seznámeni dopředu a měly by jim být logicky zdůvodněny. Konsekvence by měly být důsledkem nevhodného chování a ne osobně zaměřeny a neměly by být komentovány pod tíhou emocí.

6.    Použít různé cesty komunikace mezi hráči

Lidé přijímají informace pomocí různých komunikačních kanálů: uši, oči, intelekt, dotek. Každý člověk dává přednost jinému komunikačnímu kanálu. Proto by měl trenér dokázat oslovit co nejvíce těchto kanálů.  Kdo chce zaujmout všechny děti, musí organizovat učení zkušeností. Čím více jsou u cvičení možnosti řešení omezeny, tím pravděpodobnější je možnost úspěchu zvládnutí cvičení.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Literatura: Prof. Dr. Petter: Pädagogische Leitlinien; 1994 J.-G.-Universität Mainz; Reihe Pädagogische Psychologie