Od stavu jednadvacet se ve volejbale rozhoduje, tak zní alespoň stará pravda. Poznatky ze sportovní psychologie ukazují, že principy matematiky a logiky pod tlakem neplatí. V takovém případě platí vlastní zákony. Každý z nás již zažil situace, kdy se stalo něco nejméně očekávaného. Zahozené pokutové kopy ve fotbale jsou zdárným příkladem toho, že jedinec nebo celý tým ztrácí pod tlakem schopnost předvést svůj standardní výkon. Selhání není zpravidla tak spektakulární, přichází dokonce často v normálních herních situacích. Někdy není psychické selhání ani poznáno. Důvody porážky jsou hledány ve špatné momentální formě hráčů, v selhání jednotlivých hráčů nebo rozhodčího. V tomto příspěvku jsou popsány psychologické procesy a aktuální poznatky ze sportovní psychologie, které mohou hráčům a trenérům pomoci situace pod tlakem zvládat.

Od stavu jednadvacet se ve volejbale rozhoduje, tak zní alespoň stará pravda. Poznatky ze sportovní psychologie ukazují, že principy matematiky a logiky pod tlakem neplatí. V takovém případě platí vlastní zákony. Každý z nás již zažil situace, kdy se stalo něco nejméně očekávaného. Zahozené pokutové kopy ve fotbale jsou zdárným příkladem toho, že jedinec nebo celý tým ztrácí pod tlakem schopnost předvést svůj standardní výkon. Selhání není zpravidla tak spektakulární, přichází dokonce často v normálních herních situacích. Někdy není psychické selhání ani poznáno. Důvody porážky jsou hledány ve špatné momentální formě hráčů, v selhání jednotlivých hráčů nebo rozhodčího. V tomto příspěvku jsou popsány psychologické procesy a aktuální poznatky ze sportovní psychologie, které mohou hráčům a trenérům pomoci situace pod tlakem zvládat.

Psychologické procesy

Abychom správně popsaly fenomén selhání v zápase, musíme se nejdříve něco dovědět o psychologických procesech. Co se děje v situacích pod tlakem? Co při tom cítíme? Pokud pociťují hráči psychický tlak, dochází často k silnému fyziologickému vzrušení, které se projeví například zvýšenou srdeční frekvencí, zvýšením svalového tonu, zrychleným dýcháním, nadměrným pocením, svalovým třesem a bolestmi břicha. Důvodem je uvolnění určitých hormonů, které tyto reakce odstartují. Fyziologické vzrušení není nic negativního. Naopak. Je to jasná indicie, že je pro nás tato věc důležitá. Jak se toto vzrušení projeví na výkonu, závisí na čtyřech faktorech.

1.    Interpretovat situaci

Nejdříve jde o základní interpretaci situace: Ta může být hráčem vyhodnocena jako výzva nebo jako hrozba. Podání na vítězství v zápase může být lehkým úkolem jako důkaz vlastní síly v těžké situaci. Je-li tato situace pojímána jako hrozba, všechny příznaky vzrušení se ještě více zesílí. Cílem by proto mělo být rozvíjet pozitivní postoj k těmto situacím. Jde o to, abychom hráčům zdůraznili pocit výzvy a vlastní síly.

2.    Jak silné je fyziologické vzrušení?

Také síla vzrušení hraje svou roli. Je-li příliš silné, nevyvarujeme se blokádě svalstva a myšlení. Aby došlo k optimálnímu fyziologickému vzrušení, je určitá individuální úroveň vzrušení nutná. Zatímco příliš velké vzrušení má negativní účinky, protože vede k blokádám, je také příliš nízké vzrušení překážkou ve výkonu, protože má za následek snížení aktivace a koncentrace na výkon. Je proto důležité naučit se regulovat úroveň vzrušení, abychom udrželi správnou balanci mezi oběma extrémy.

3.    Vlastní pocity

U třetího bodu jde o interpretaci vlastních pocitů. Jsou-li tyto pocity interpretovány jako znak slabosti, může se sportovec dostat do negativního myšlení, kterému pouze stěží unikne. Myslí-li si například hráč, že jeho servis je v kritické situaci špatný, pravděpodobně v této situaci selže. Jak jsou pocity interpretovány, záleží často na momentálním mentálním stavu hráče. Ten se odvíjí od tréninkového stavu, minulých úspěchů a neúspěchů a naučených činností.

4.    Rozptýlení koncentrace

Čtvrtý bod se zabývá tím, jak je možné, že se koncentrace na určitý úkol (dobře umístěné podání) může rozptýlit. V případě, že je hráč příliš zaměstnán sám sebou, zvýší se pravděpodobnost selhání. Poznatky z vědy ukazují, že přílišná koncentrace hráče na techniku úderu spíše v zápase brání ve správném provedení úderu. Vysoce automatizovaný pohyb je narušován vědomou kontrolou. Je správné, aby se hráč soustředil na cíl jednání a ne na jednání samotné. V takovém případě by se mohl hráč ptát: Kam mám servis umístit? Tvrdě nebo lehce? Na jakého hráče budu podávat? Čím jasnější je představa, tím větší pravděpodobnost existuje, že se úkol zdaří.

Možnosti řešení

Na základě těchto psychologických procesů se nabízí otázka, co můžeme jako trenéři udělat proto, abychom maximalizovali pravděpodobnost úspěchu. Prvním krokem je uvědomit si, že fyziologický vzrušení je normálním příznakem tlaku. I nejlepší světoví hráči se s tímto tlakem musí vypořádat. Vzrušení musí být pojato jako výzva k nejlepšímu výkonu. Abychom tento postoj u hráčů vytvořili, musíme také v závodních podmínkách trénovat. Kdo trénuje podání ve volné atmosféře, netrénuje v zápasových podmínkách.
Jako simulace se nabízí trénink s konsekvencemi, s prognózou nebo přípravné utkání, které nastartují stejné procesy myšlení jako v zápase. Pouze, pokud se trénink bude podobat zápasovým podmínkám, mohou být psychologické nároky a individuální strategie řešení správně zpracovány.

Mentálním tréninkem dochází ke zvýšení psychické síly v kritických situacích. Výzkum ukazuje: Psychické schopnosti se dají trénovat stejně jako motorické schopnosti. Se systematickým tréninkem psychologických schopností by se mělo začít od mládežnického věku.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 2/2011