Při ovládání emocí a pohybů těla při utkání je velmi důležité, aby sportovec uměl vést pozitivní rozhovor sám se sebou. Jeho cílem je co nejlepší zvládnutí další herní situace („Při další přihrávce udělám krátké rychlé kroky“). Negativní myšlenky („Opět jsem útočil do autu“) musí být přeformulovány do pozitivních představ („Další útok dám do hřiště“, nebo „Další útok zahraju po lajně“). Také boj s neúspěchem, s nepříznivým stavem a s jinými vnějšími vlivy je prováděn rozhovorem se sama sebou („Vzchop se!“. „Nevzdávej to!“ „Za tohoto stavu jsme to jednou otočili“). Volejbalista by měl být přesvědčen o tom, že jeho jednání ve hře vede k úspěchu. Právě při stresových situacích je přesvědčení, že to svými schopnostmi zvládnu, velmi důležité. Aby sportovec mohl v zápase jednat úspěšně, je nutné, aby se dostal na určitou hladinu fyzického a psychické vzrušení – říká se to Aktivační regulace. Pokud chce hráč soupeře porazit, bez určitého stupně agresivity se v utkání neobejde. Koncentrace hráče je v ideálním případě zaměřena pouze na podstatné informace. Při tzv. „Tunelovém pohledu“ (Tunnelblick) vnímá hráč pouze spoluhráče a protihráče, diváci a konstrukce haly z pole koncentrace zmizí.

Před tréninkem a utkáním bychom si měli dávat realistické cíle. Po trénincích a utkáních by měla přijít analýza, proč cíle byly nebo nebyly splněny.

Neopakovatelnost
V tréninku neopakovatelnosti bychom se měli zaměřit na to, že chyby by se v utkání zpravidla neměly opakovat, v tréninkové praxi to znamená, že hráč smí svou akci vyzkoušet pouze jednou. V případě neúspěchu již nemá možnost pokus opakovat.

Příklad: Servis – přihrávka 1 proti 1 – Pro přihrávajícího hráče končí, jakmile nepřihraje dobře, pro podávajícího, jakmile přihrávající hráč přihraje dobře.

 

Trénink prognózy
Při tréninku prognózy by se hráči měli naučit realisticky odhadnout možnosti svého výkonu. Trenér seznámí hráče s tréninkovou formou („Ve dvojicích udržte odbíjením dva míče v pohybu“). Hráči si dají cíl, kolik opakování jsou schopni zvládnout. Po provedení se hráči přesvědčí o tom, jestli odhadli své schopnosti správně.

Příklad: Kolikrát trefíš při podání cíl z deseti pokusů?

Kolik přihrávek najde nahrávače?

Útočník útočí proti jednobloku a dvěma bránícím hráčům – Má 5 pokusů. Kolikrát bude úspěšný?

Kolikrát přeletí míč síť při hře 2x2?

Trenér má možnost stanovit přesný počet pokusů, počet úspěšných pokusů (hraje se, dokud hráči nedosáhnou stanovený počet úspěšných pokusů), dosažení cíle po určité námaze, cíl při hře – trenér hází neustále míče zadarmo na jednu stranu.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Literatura: Prof. Dr. Eberspächer: Mentale Trainingsformen in der Praxis; ISBN 3-89284-218-3