Stewart Bernard se stal novým koučem mužské reprezentace. Po devíti letech práce u Německého volejbalového svazu, kde pracoval ve funkci hlavního trenéra juniorské reprezentace, se Nizozemec stěhuje do české kotliny. Pojďme se podívat, jak Bernardův odchod vnímá druhá strana, kterou po tolika letech opouští.  

Jak těžké je loučení po devíti letech práce u Německého volejbalového svazu, kde jste působil v mládežnickém centru ve Frankfurtu nad Mohanem?
Loučení nebylo samozřejmě jednoduché. Práce ve volejbalovém internátu mně přinášela velkou radost. Za devět let mého působení jsme udělali ve věcech organizace a péče o mladé talenty veliký pokrok. Ve Frankfurtu byly vytvořeny podmínky, které odpovídají vysokým evropským standardům.

Jak byste hodnotil Vy sám svou práci v mládežnickém centru. Co se podařilo, co se nepodařilo?
Prošel jsem si časy dobrými i zlými, ale všeobecně musím říci, že mně práce s mladými hráči baví. Je hezké vidět, jak se ve všech oblastech vyvíjejí, když se k tomu etablují ve vrcholovém volejbalu, tím lépe. Mým největším úspěchem byl postup mužské reprezentace na olympijské hry 2008, nejtěžší období jsem prožíval, když jsme se s ročníkem 91/92 neprobojovali na evropský šampionát. Se stejným týmem jsme však poté postoupili na mistrovství světa.

Platíte za tvrdého, ale férového trenéra mládeže. Budete muset u českého národního týmu mužů změnit svůj přístup trénování a koučování?
Jsem takový, jaký jsem. Důležité je mít před každým hráčem respekt. Měnit se nehodlám.  

Udělal byste s odstupem času něco jinak?
Za vším, co jsem dosud udělal, si stojím a udělal bych to znovu.

Německý volejbalový svaz musí u obou národních týmů zaměstnat nové trenéry. Je to pro německý volejbal šance nebo riziko?
Je to nová šance zaměstnat nové lidi. Spojení volejbalového centra a postu reprezentačního trenéra juniorů vidím jako správnou věc. Otvírají se nové cesty, metody i cíle. Tento post mohu ostatním trenérům jen doporučit. Pro každého trenéra je to nová zkušenost, může pracovat dlouhodobě a úspěchy se dostavují velmi rychle.

Co Vám zůstane v paměti při vzpomínkách na mládežnické centrum ve Frankfurtu?
To, že to hráči dotáhnou až do vrcholového volejbalu. Pokud se stanou bundesligovými hráči nebo dokonce reprezentanty. Jako například Lukas Kampa.

Sezóna končí 28. dubna. Jak bude zakončena, pokud odcházíte již teď?
Můj asistent Olaf Ninter dokončí sezónu, v případě potřeby bude Ennio Giordani k dispozici.

Během působení ve Frankfurtu jste měl několik nabídek ze zahraničí a z bundesligových týmů. Proč jste zůstal?
Zůstal jsem, protože rád pracuji na dlouhodobém projektu.

Volejbalová centra existují již třicet let, přesto jsou neustále pod palbou kritiky. Jaký význam má internát ve Vašich očích?
Kritika přichází neustále, kritizovat je snadné. Ale pokud se podíváte, kolik hráčů internát pro bundesligu a reprezentaci vychoval, to je ta nejlepší odpověď na tuto kritiku.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: www.volleyball-verband.de