V rodném Rusku nazývají Maxima Michajlova „samopalem“ (Pulemyotchik), FIVB hero totiž sestřelí, co se mu připlete do cesty. V červnu minulého roku pomohl třiadvacetiletý útočník Rusku k vítězství nad nepřekonatelnými Brazilci ve finálovém utkání Světové ligy v polském Gdaňsku. Michajlov korunoval úspěch dvěma individuálními cenami za nejužitečnějšího hráče a nejlepšího blokaře finále. S Michajlovem postoupil Zenit Kazaň do finále Champions League, v nejprestižnější evropské soutěži dokázal „samopal“ nasbírat nejvíce bodů, stejný úspěch zopakoval poté na klubovém mistrovství světa v Doha, kde skončil Zenit bronzový. Výkon skvělého diagonálního hráče kulminoval v prosinci na Světovém poháru v Japonsku, odkud si Rusko po dvanácti letech medailového půstu vezlo domů zlato.

 

Maxim Michajlov, narozen v Kuzmolovskiy nedaleko St. Petersburgu, strávil dětství v Jaroslavli, kde udělal své první volejbalové krůčky. Jako každý mladý Rus zkoušel Maxim štěstí ve fotbale a ledním hokeji, ale v patnácti letech dosáhl výšky 194 cm a rozhodl se pro volejbal.

Do letošního roku to, jak sám připouští, vypadalo, že mu bylo souzeno být stále druhý. „Hrál jsem mnohokrát finále, ale vždy jsme zůstali krůček od triumfu,“ říká Michajlov. To už však neplatí. Michajlov připouští, že ho příjemně překvapilo, jaké pozornosti se ruskému úspěchu dostávalo. „Abych řekl pravdu, je to poprvé, co jsem zažil tolik pozornosti fanoušků i médií. Užívám si to. Obecně bych řekl, že volejbal je v naší zemi oblíben a populární.“

Ruská volejbalová vášeň byla evidentní v létě v Gdaňsku, kam přicestovalo mnoho fanoušků. „Při turnajích Světové ligy jsme postrádali větší podporu fanoušků, do Polska však fanoušci přijeli a hned od prvního utkání jsme cítili jejich přítomnost. Celý turnaj stáli za námi,“ libuje si Michajlov. Michajlov vyzvedává významnou roli trenéra Alekna: „Drží nás zkrátka. Zvyšuje hlas, ale nikdy ne bez důvodů. Ví, jak s námi komunikovat.“ Alekno trénuje Michajlova nejen v národním týmu, ale také v Zenitu. Ruský trenér se o Maximovi vyjádřil následovně: „Je vzácností najít takového sportovce. Maxim je stále mladý, ale už je absolutním profesionálem. Pro národní tým je klíčovým hráčem,“ říká kouč ruského týmu.

Díky smrtelnému podání a útočné potenci je Michajlov pro ruský tým téměř nepostradatelný, přesto je nerad středem pozornosti: „Volejbal je týmový sport. Nemyslím si, že je volejbal o jednotlivci, ale o týmové činnosti. Musíš sledovat průběh hry a hrát v souladu se schopnostmi tvých spoluhráčů,“ říká hvězda ruské reprezentace.

Michajlov, který považuje brazilské duo Gibu a Murila za své nejoblíbenější hráče, připouští, že prolomení brazilské nadvlády bylo velkou motivací. Maximovi je však jasné, že sesadit Jihoameričany ze světového trůnu bude složité a vyžádá si ještě mnoho práce. „Brazílie dominovala posledních šest let světovému volejbalu, vyhrála všechny velké turnaje. Chceme přerušit tuto sérii. Brazílie ve skupině a Brazílie ve finále byly dva zcela odlišné týmy. Během turnaje si vybudují mentalitu skutečných vítězů.“ S příchodem olympijského roku Michajlov rozhodně na vavřínech neusíná: „Mým cílem je zůstat stále motivovaný, dívat se vpřed. Naši energii směřujeme k jedinému cíli: Získat zlato na olympiádě v Londýně.“

Z angličtiny přeložil Radek Krpač