Liana Mesa Luaces – útočnice světových kvalit a nejen to. V kubánském národním týmu hrála Liana také na postu nahrávačky i libera. Na otázku, který post má nejraději, nedokáže odpovědět: „Na všech postech hraju ráda, hraju tam, kde jsem potřebná,“ říká čtyřiatřicetiletý talent. Její reprezentační kariéra začala na postu libera, tenkrát dvacetiletou hráčku pozval legendární kubánský trenér Eugenio Georg do přípravy na mistrovství světa 1998. „Nemohla jsem tomu uvěřit, byla jsem velmi šťastná,“ říká Liana. Za její všestrannost je Liana vděčná své první trenérce Candida Gimenez, která přivedla jedenáctiletou talentovanou hráčku do sportovní školy v jejím rodném městě Camaguey. Spolužačkou Liany byla také Yumilka Ruiz. V roce 1991 byly obě hráčky povolány do mládežnické reprezentace. Stěhování pro teprve čtrnáctiletou Lianu do 600 kilometrů vzdálené Havany, kde národní tým trénoval, nebylo jednoduché. Ve sportovní škole se trénovalo minimálně pět hodin denně - na evropské podmínky nepředstavitelné tréninkové penzum.

 

Protože na Kubě neexistuje žádná regulérní ligová soutěž, trénovali nejlepší hráči již v mládežnickém věku v národním týmu. Herní praxi sbírali mladí reprezentanti na mezinárodních turnajích. „Již v mladém věku jsem hrála v Číně, Itálii, Japonsku nebo ve Španělsku,“ vysvětluje Liana a dodává: „Jednou jsem byla v Brémách na turnaji, tam jsem poprvé viděla sníh.“

V osmnácti letech začala Liana studovat na havanské univerzitě učitelství tělesné výchovy, to už byla nahrávačkou juniorské reprezentace, „protože na útočných pozicích hrály o mnoho vyšší hráčky.“

Nejkrásnější okamžiky v reprezentaci zažila Liana při zisku titulu mistryň světa v roce 1998 a zisku bronzových medailí na olympijských hrách v Sydney 2004. V roce 2008, v posledním roce její reprezentační kariéry, si Lucaes vybojovala stříbro na World Grand Prix a bronz na olympiádě v Pekingu. Teprve poté podepsala svůj první profesionální kontrakt ve svém životě, jejím chlebodárcem se stal srbský klub Červená hvězda Bělehrad. V letošním roce hraje za bundesligový Vilsbiburg. „Tento sport pro mě znamená mnoho, je mým životem a miluji ho nade vše,“ říká Kubánka, která se po skončení hráčské kariéry chce vrátit opět na Kubu. „Je mi 34 let, chtěla bych hrát ještě tři, maximálně čtyři roky. A když už nebudu skákat tak vysoko, stanu se opět nahrávačkou nebo liberem,“ říká s úsměvem Liana Mesa Lucaes.   

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 3/2012