Plachtící podání ve stoji: i když se nedá říci, že plachtící podání je klasickou variantou rotovaného či smečovaného, je méně častým druhem podání (tato tendence se začíná prosazovat i v ženském volejbalu). K tomu přibývá fakt, že nácvik začíná rotovaným, resp. smečovaným podáním a teprve v určité fázi vývoje hráče se přistupuje k nácviku plachtícího podání ...

Plachtící podání ve stoji: i když se nedá říci, že plachtící podání je klasickou variantou rotovaného či smečovaného, je méně častým druhem podání (tato tendence se začíná prosazovat i v ženském volejbalu). K tomu přibývá fakt, že nácvik začíná rotovaným, resp. smečovaným podáním a teprve v určité fázi vývoje hráče se přistupuje k nácviku plachtícího podání.

Postoj podávajícího

Podávající hráč stojí v uvolněném postoji za koncovou čarou čelem k síti. Nohy má od sebe zhruba na šířku ramen a levá je mírně vpředu. Přední noha směřuje přímo k síti, kdežto zadní je natočena v pozici šikmo ke koncové čáře. Kolena jsou uvolněna a mírně pokrčena. Váha těla je na zadní noze. Vzdálenost místa podání od koncové čáry je individuální podle úvahy hráče, taktického záměru a hranic prostoru hry.

 

Držení míče

Hráč drží míč před tělem. Pro následující akci je podstatné, aby hráč zdvihl míč před začátkem nadhozu do výše obličeje a z tohoto místa provedl nadhoz. Důvodem je zkrácení dráhy nadhozu. Jestliže je splněna tato podmínka, není nutné hráčovi předepisovat, má-li držet míč na začátku akce jednou nebo oběma rukama.

Činnost nohou a trupu před nadhozem

Těsně před nadhozem míče pohlédne hráč na cílové místo, předsune levou nohu více vpřed.

Nadhoz míče

Nadhazující paže zůstává při pohybu téměř napjata a nadhazuje míč mírným, plynulým pohybem. Míč opouští ruku v okamžiku, když se ocitne ve výši ramen. Nadhoz se provádí před ramenem úderové paže, relativně nízko nad úroveň hlavy, a to ve směru cíle podání. Nadhazující ruka ukazuje vpřed i po ukončení nadhozu. Pokud je to možné, neměl by míč při nadhozu vůbec rotovat nebo jen minimálně.

Úder

Úderová paže se současně s nadhozem stahuje zpět (zapaží) do polohy s ohnutým předloktím, rukou mířící vpřed a loktem mírně pod úrovní ramene. Úderová paže je v průběhu celého pohybu mírně pokrčena a nenapíná se v lokti ani v okamžiku úderu, proto jde poslední část pohybu jakoby po přímce a ne po oblouku. Dlaň se trochu vytáčí ven, což hráči umožňuje zatáhnout paži více dozadu bez zbytečného svalového napětí. Abychom vytvořili plochou dráhu letu, musí být míč udeřen před tělem a nad hlavou. Současně s úderem paže prudce zvolní a ruka udeří do míče krátkým, agresivním, ostrým úderem, jaký je znám např. z karate. Ruka a zápěstí se drží ve zpevněné poloze, prsty jsou spojeny a dlaň plochá, rovná. Úhel mezi dlaní a předloktím je neměnný a kontakt dlaně s povrchem míče by měl být co nejmenší. Míč je třeba udeřit palcovou a dlaňovou částí ruky dovhodného místa na povrchu tak, aby spojnice místa úderu na povrchu míče, středu (resp. těžiště) míče a počáteční směr dráhy letu tvořily přímku. V ideálním případě by měl být míč udeřen při kulminaci nadhozu nebo v momentu, kdy je míč této poloze blízko.

 

Poloha těla a činnost trupu při úderu

Současně s přenesením váhy na levou nohu nastává lehký rotační pohyb celého těla a úderová paže rotuje kolem ramene.

Činnost po úderu

Ihned po krátkém, ostrém úderu se paže rychle zastaví, stejně tak se zastaví pohyb zápěstí a míč v žádném případě nedoprovází. Pokračování, které by bylo vlastně přirozeným dokončením pohybu, by způsobilo nežádoucí vrchní rotaci míče. Váha je přenesena na přední nohu a okamžitě po úderu začíná pohyb vpřed do vyčkávacího postavení v poli.

Plachtící podání ve výskoku

Výchozí postoj podávajícího při skákaném plachtícím podání

Výchozí postoj

Výchozí postoj může být různý neboť se v tomto případě jedná o velmi individuální záležitost. Může být různý podle toho, zda chce hráč utajit způsob provedení. Ve výchozím postoji je trup je vzpřímený, pravá noha i pravé rameno jsou vpředu.

 

Držení míče

Hráč drží míč v pravé ruce buď v předpažení nebo ve svislé poloze, aby svým postojem „nenapověděl“, zda bude provádět smečované nebo skákané plachtící podání. Pokud nechce tajit způsob provedení, může držet míč od začátku v obou rukách. 

Kroky před nadhozem míče

Rozběh bývá zpravidla tříkrokový, stejně jako u smečovaného podání, ale ne tak razantní. Ani jednotlivé kroky nemají důsledně ten význam jako u rozběhu při smečovaném podání. Začíná se krokem levou nohou, tedy odrazem z pravé, která je vpředu. Následuje krok pravou, jehož brzdící efekt je u skákaného plachtícího podání oslaben. Stejně i poslední přídavný krok levou nohou nemá charakter dobrždění pohybu. Chodidlo levé nohy není kladeno na zem zpravidla přes špičku a jeho poloha je spíše rovnoběžná s osou směru rozběhu. Pohyb (let) podávajícího hráče po odrazu pokračuje relativně vpřed.

 

Činnost paží během rozběhu před nadhozem míče

Držení  míče může mít během prvního kroku ještě stejnou podobu jako u smečovaného podání. U skákaného plachtícího podání dojde k tomu, že i levá ruka uchopí míč, takže je během druhého kroku držen oběma rukama. I zde jsou však vidět i jiné modifikace.

Nadhoz míče

Míč je během druhého kroku držen oběma rukama a i nadhoz je vlastně prováděn oběma rukama v průběhu druhého kroku. Nadhoz je nízký a bez rotace.

Odraz

Jak bylo naznačeno výše, je odraz odlišný od odrazu při smečovaném podání. Jednak nedochází k zášvihu paží v průběhu brzdícího kroku, boky nejdou dozadu jako při smečovaní podání a v momentu odrazu se nacházejí blíže směrem k místu odrazu. Mezi trupem a stehny je větší úhel než u smečovaného podání. Postavení chodidel při odrazu je popsáno výše. Intenzita odrazu je menší - výskok je nízký, někdy se jedná pouze o jakýsi „nadskok“ a směr odrazu  a následný nízký výskok je směřován dopředu.

 

Činnost v letové fázi

Letová fáze je kratší než u smečovaného podání. Trup je v letové fázi vzpřímen. Úderová paže má méně času, protože doba mezi nadhozem a úderem je kratší, nadhoz je nízký a dochází ke kratšímu nápřahu podobně jako u plachtícího podání ze země čili pohyb úderové paže je odlišný od pohybu při klasickém úderu. Nedochází k tak intenzivnímu zatažení lokte dozadu.  

 

Kontakt s míčem

Ruka a zápěstí se při vlastním úderu drží v silně zpevněné poloze, prsty jsou spojeny a dlaň plochá, rovná. Úhel mezi dlaní a předloktím je neměnný a kontakt dlaně s povrchem míče by měl být co nejmenší. Míč je třeba udeřit tak jako při plachtícím podání ze země. Úder by měl být proveden v kulminaci nadhozu míče. 

 

Činnost po úderu

Ihned po krátkém, ostrém úderu se paže rychle zastaví tak jako při plachtícím podání ze země. Ihned po dopadu se hráč přemísťuje do výchozího postavení pro hru v poli.

 

Podání ve vybraných herních situacích

Podobně jako u jiných herních činností je technika ovlivněna taktickým záměrem podávajícího. Například zkrácené smečované podání do zóny I má poněkud odlišné technické parametry než prudké do zóny VI. Proto je nutné vyjmenovat i zde některé herní situace, které ovlivňují techniku provedení.

Podání do určité zóny

Podání na určitého hráče

·        Podání na slabšího přihrávajícího hráče

·        Podání na hráče přední zóny

·        Podání do místa vybíhajícího nahrávače

 

Podání v kontextu vývoje herního děje

Podání a následný přesun do výchozího postavení v poli

 

V Nymburce 23. 4. 2007                 Zdeněk Haník (spolupráce Míla Ejem)