Volejbalový míč je pružná sportovní pomůcka, jejíž těžiště je posunuto směrem k ventilu. Když její trajektorie během servisu dosáhne zhruba 2/3 celkové dráhy, rychlost klesne až do dosažení jedné zvláštní podmínky: kmitání, které mezitím vzniklo uvnitř míče, to má převahu nad původní trajektorií a ta se mění nepředvídatelným způsobem, s odchylkou cca 1-2 metrů, a to jak do stran, tak do výšky. Pro správné provedení tohoto plachtícího servisu je nezbytné zcela eliminovat rotaci míče, která by snížila vnitřní kmitání na minimum, a ovlivnila tedy i konečný efekt.   

 

 

Technická doporučení
- Pravá paže je v poloze natažení, s loktem ve výšce ramene nebo výše (s paží již nataženou).
- Levá paže, poté co provedla nadhoz směrem nahoru, se sníží až do výše prsou.
- Míč je udeřen zápěstím, plochou dlaně nebo zřídka pěstí do jeho střední části, aby nedošlo k rotaci.
- Po úderu do míče se tělo zastaví v rovnováze, aniž by se převážilo vpřed.

Cvičení

1.     Provádět nahození míče směrem nahoru a nechávat ho znovu padat na zem bez úderu (maximální výška, kterou míč musí dosáhnout je lehce vyšší než výška, která odpovídá bodu dosahu paže, která podává).
Účel: senzibilizace správného úderu do míče a korektního nastavení úhlu v nadhození míče.

 

2.     Ze vzdálenosti cca dvou metrů od zdi, provádět podání ve výšce cca dvou metrů od země.
Účel: rozvíjet senzibilitu a přesnost v úderu do míče.

 

3.      Jako cvičení 2, ale zvyšovat progresivně jak vzdálenost od zdi, tak výšku od země, až do 5-6 metrů.
Účel: získávat postupně kontrolu síly.

 

4.     Podání od zadní čáry hřiště do předem definovaných zón protějšího hřiště.
Účel: přizpůsobit servis reálným rozměrům hracího hřiště.

 

5.     Podání od zadní čáry směrem na předem definované cíle protějšího hřiště (kobereček, židle, terč nebo jiné).
Účel: zlepšit přesnost servisu

 

6.     Podání ze zadní čáry hřiště, snažit nechat projít míč prostorem ohraničeným horní páskou sítě a pásem vhodně nataženým zhruba metr výše.
Účel: nutit podávajícího provádět mířený servis, který by zvyšoval obtížnost pro přijímající protihráče.

 

7.     Podání ze zadní čáry hřiště, míč posílat do zón obsazených jedním nebo více hráči určenými pro příjem.
Účel: ověřit si reálnou účinnost na protihráčích.

 

8.     A podává na protější hřiště na B, bezprostředně poté jde do obrany doprostřed hřiště, aby čelil útoku od C (po zvednutí).
Účel: zkoušet servis a simulovat také herní situaci bezprostředně po podání, která předvídá přesně vstup podávajícího do hřiště.