V prosinci uplynulého roku jsem se zúčastnil metodicko – vzdělávací akce v Belgii.
Ač znalec tohoto prostředí, uvědomil jsem si opět spoustu zásadních věcí. Potvrdilo se, že je stále se co učit a možnost srovnat si myšlenky je v naší profesi dosti důležitá záležitost!
Jirka Zach napsal v jedné své recenzi, že zásadně nic nového to nebylo. Názor jistě měřen pohledem odborníka, který má přehled o podobně úspěšných projektech práce s mládeží i jinde v Evropě. Dále dodává, že i ví, proč se něco podobného nedá u nás v dohledné době uskutečnit. Docela by mě zajímalo proč. Já mám pochopitelně také svůj názor na tuto věc. Nemluvme o zásadně objevných poznatcích, ale o souboru relativních drobností, které uvádějí práci s talentovanou mládeží efektivní a s kvalitním výstupem! Vstupní podmínky belgického prostředí pro práci s mládeží jsou dosti podobné našim. Například náš severní soused Polsko pracuje v diametrálně odlišných podmínkách (příznivějších) než má Česko a Belgie.

 

Jádrem problému (diskuse) je centralizace, která dává práci v mládežnických kategoriích přidanou hodnotu. Jen shrnu již napsané komentáře Radka Krpače:

Belgičané aktuálně centralizují dvě věkové kategorie – 95/96 a 97/98. Chlapce i dívky v jednom centru. Celkový počet elitních hráčů a hráček v těchto dvou kategoriích je cca 50 osob.

• Do centra jsou draftováni hráči z ostatních klubů.  Jsou vybíráni podle předem daných kritérií.
• Důležitou součástí centralizace je studium hráčů.
• Trenéři Volejbalové školy (myšlena centralizace) pomáhají vzdělávat trenéry v regionech.
• Je určena přesná strategie práce, která je postavena na podrobné analýze trendu světového volejbalu.

 

Atd. Atd.

Dalo by se popsat několik stran jenom o této problematice, ale podstatnější jsme my a dění v našem především chlapeckém volejbalu. Na straně jedné by nebylo šťastné pouze kopírovat. Máme svoji tradici, zvyky a okolnosti. Jsem přesvědčen (v Belgii se to potvrdilo), že nemáme zásadní problém s penězi. Tady se nemůžeme vymlouvat! Výsledky našich reprezentačních družstev chlapců ovšem jasně poukazují o úpadku výkonnosti. Často je apelováno na špatnou práci trenérů. Dle mého jde ovšem pouze o jednu část problému (i když důležitou).
My všichni děláme systém nefunkčním a málo efektivním. Žabomyší války o ničem, osobní zájmy, zkostnatělost a nepružnost… Snažíme se pomoci penězi, ve které doufáme, že vše vyřeší. Děláme pouze kosmetické úpravy, ale podstata řešena není. Osobně si naopak myslím, že různé dotace paradoxně (neber prosím plošně) vše komplikují. Většina raději mlčí, aby ještě nepřišla o to málo, co mohou dostat… Cítím, že je to nezdravé. Čtenář promine kritická slova, ale přestaňme si lhát. Ze sportu přeci víme, že dlouhodobě vyhrává pouze ten, kdo je schopen objektivní a konstruktivní analýzy. Čas rychle běží a to co je možno slyšet na tribunách při diskuzích je nutno začít převádět do praxe!

Ale nazpět k centralizaci. Současný systém je sešněrován různými provázky, kdy je opravdu složité vystoupit ze svého stínu. Ač se tak nemusí zdát, jde o záležitost z části i politickou… Další otázkou je dlouholetá „klubová tradice“ v České republice. Nejsem informován, ale minimálně by se mělo dít něco na úrovni zástupců mládežnických klubů a nespokojit se se současnou situací. Dokonce bych hovořil o krizovém štábu… Je potřeba si uvědomit, že pokud zareagujeme dnes, výsledek uvidíme za několik let…

Samotná celková nebo i částečná centralizace talentů ještě nemusí vše řešit. Zůstaneme – li u příkladu zmiňované Belgie, jsou momentálně úspěšnější na samém vrcholu práce s mládeží, kterým je reprezentace. Dovolím si tvrdit, že vše ostatní je v České republice lépe podchyceno, barevný minivolejbal, soutěže žáků až juniorů (tady by byla asi nutná revize některých soutěží).
Z toho plyne jeden závěr, že Belgičané pracují podstatně efektivněji měřeno pohledem výsledků na evropské a světové scéně mládežnického volejbalu!Pojďme se bavit o tom, jak co nejrychleji zefektivnit práci s elitní skupinou našich mladých hráčů. Souběžně je nutno pracovat na vzdělání trenérů a dalších důležitých aspektech (minivolejbal, soutěže atd.).

Tento článek měl být především zhodnocením získaných poznatků ze studijní cesty do Belgie. Dominantní technickou záležitostí byla rychlá hra belgických mládežnických družstev! Na naše poměry skoro nevídaná technická realizace v těchto věkových kategoriích.

Přiznávám, že jiný duch článku byl ovlivněn především osobním zhlédnutím našich mladých reprezentantů na kvalifikaci ME v Brně. K problematice „rychlé hry“ se vrátím v samostatném článku.