Píše nám Dr. Petr Juda z Vysočiny: patella neboli čéška je malá okrouhlá kost, která spolu s dolním koncem kosti stehenní a horním koncem kosti holenní tvoří kolenní kloub. Koleno jako takové si můžeme rozdělit na dvě části - jednou je prostor mezi oběma konci stehenní a holenní kostí a druhou je prostor mezi stehenní kostí a čéškou - tzv. femoropatellární kloub (femur-stehenní kost, patella-čéška). A právě tato poměrně malá, ale ne bezvýznamná kost způsobuje velkou část potíží vycházejících z kolenního kloubu.

 

Člověk čéšku potřebuje, protože umožňuje rozložení tlaků v kolenu způsobených tím, že chodíme vzpřímeně a nelezeme po čtyřech. Koleno těch, kdo o ni z jakéhokoliv důvodu přijdou (nejčastěji následkem tříštivé zlomeniny), je potom rychle „zničeno“ arthrosou.

Jako každý kloub, tak i kloub mezi patelou a stehenní kostí je pokryt chrupavkou. Chrupavka na čéšce je proti femuru  silnější. A právě z narušení odolnosti chrupavky vychází nejvíce problémů všech volejbalistů. Schopnost vyskočit vysoko, rychle a výbušně je základní pro velkou část volejbalových dovedností - smečování, blokování, nahrávku z výskoku, smečované podání. Všechny skoky se vyznačují stejným hlavním vzorcem svalové činnosti -„excentricko – koncentricko - excentrickým“. Jinými slovy - hlavní svaly, provádějící výskok

(zjednodušeně – čtyřhlavý stehenní sval a trojhlavý lýtkový)  začínají svou činnost tím, že se natáhnou proti odporu (brzdící krok při rozběhu a následné dokročení) – excentrická fáze. Následuje odraz – svaly se smrští – koncentrická fáze. Nakonec se nesmí zapomenout na dopad – opět natažení svalů proti odporu (odporem je myšleno tlumení při dopadu) - tedy excentrická fáze. V obou těchto excentrických fázích dochází k největšímu přenosu tlaků na čéšku a zde je největší riziko poškození. Vlastně drtivá většina chronických poškození kolena

vychází buď z chrupavky patelly, nebo patelárního vazu (ligamentum patellae), kterým je

čéška připevněna k holenní kosti. A pokud to chrupavka „nevydrží“ dochází k jejímu nabobtnání, změknutí a nakonec i poškození. Taktéž u patellárního vazu v místě, kde opouští

čéšku dochází k malým trhlinkám, které se mohou zvětšovat. Obojí se projevuje v první řadě různě stupňující se bolestí. Bolest má za následek omezení svalové činnosti a tudíž snížení

výšky výskoku. Následkem poškození čéšky hypotrofuje (vychudne) čtyřhlavý stehenní

sval. Tím se svalová síla opět zmenší a tvoří se tak „začarovaný“ kruh. Nakonec volejbalista musí přerušit svou činnost. Samozřejmě, že celá etiologie poškození je složitější. Určitě důležitým faktorem jsou zevní podmínky – povrch, tvrdost podlahy, zevní teplota, tréninkový objem. Rovněž vnitřní podmínky nejsou zanedbatelné - únava, nemoci, špatný psychický stav. To jsou však vše „jen“ rizikové faktory. Mechanismus vedoucí k poškození je právě v excentrických fázích svalové činnosti. Z praxe je známo, že kolena nejvíce bolí při prudkém zabrzdění těsně před odrazem a při dopadu. Jak tomu zabránit a dá se to léčit? Je to složité, chce to trpělivost, ale rozhodně se to léčit dá. O zásadách prevence, léčení – rehabilitace, medikamenty, doplňkové léky, protetice se pokusím v příští pojednání.   

 22.4.2007                                                                                     Petr Juda