Menu
  • Kategorie: Medicínská oblast
  • Napsal Petr Juda

Farmakologické ovlivňování poruch kloubní chrupavky

Poslední články a diskuse zabývající se volejbalovou tématikou (a nakonec celé dění ve volejbalovém hnutí) přinesly hodně pesimismu a zatím nemám chuť se k těmto tématům nějak vyjadřovat. Protože já takové zkušenosti nemám. Trochu tedy odbočuji do oblasti medicíny. Jelikož je potřeba opakovat i stará témata, vracím se k problémům ovlivňování poruch kloubních chrupavek: Kloub je spojení dvou a více kostí povlečených v místech dotyku chrupavkou. To umožňuje pohyb. Klouby jsou zpěvněny měkkými tkáněmi jako jsou kloubní pouzdro, zesilující vazy apod. V dnešním článku bych se chtěl zabývat hlavně kloubní chrupavkou. Porušená chrupavka je základem pro vznik degenerativního onemocnění, tzv. arthrosy kloubu. To vede k tomu, že postupně chrupavka měkne, zduří, trhá se a nakonec zcela z kloubu mizí. Takže v konečné fázi se pohyb uskutečňuje třením „kost na kost“. To je proti tření dvou chrupavek mnohem vyšší a tudíž nevýhodné. Vzniká větší překrvení až zánět a to se projevuje bolestí. Léčba se týká potlačením tohoto zánětu a bolesti. K tomu nám slouží tzv. nesteroidní antirevmatika.

Poslední články a diskuse zabývající se volejbalovou tématikou (a nakonec celé dění ve volejbalovém hnutí) přinesly hodně pesimismu a zatím nemám chuť se k těmto tématům nějak vyjadřovat. Protože já takové zkušenosti nemám. Trochu tedy odbočuji do oblasti medicíny. Jelikož je potřeba opakovat i stará témata, vracím se k problémům ovlivňování poruch kloubních chrupavek: Kloub je spojení dvou a více kostí povlečených v místech dotyku chrupavkou. To umožňuje pohyb. Klouby jsou zpěvněny měkkými tkáněmi jako jsou kloubní pouzdro, zesilující vazy apod. V dnešním článku bych se chtěl zabývat hlavně kloubní chrupavkou. Porušená chrupavka je základem pro vznik degenerativního onemocnění, tzv. arthrosy kloubu. To vede k tomu, že postupně chrupavka měkne, zduří, trhá se a nakonec zcela z kloubu mizí. Takže v konečné fázi se pohyb uskutečňuje třením „kost na kost“. To je proti tření dvou chrupavek mnohem vyšší a tudíž nevýhodné. Vzniká větší překrvení až zánět a to se projevuje bolestí. Léčba se týká potlačením tohoto zánětu a bolesti. K tomu nám slouží tzv. nesteroidní antirevmatika. To jsou známé léky jejímž základem je diclofenac (Voltaren, Dolmina, Diclofenac, Rewodina, Dicloreum a další), ibuprofen (Brufen, Ibalgin apod.), ketoprofen (Ketonal), indomethacin, meloxikam a další. Dále se užívají k potlačení zánětlivé reakce injekce kortikosteroidů aplikované přímo do kloubu (např. Depo-Medrol, v minulosti byl hodně známý Kenalog). Kromě toho všeho samozřejmě výzkum sleduje, jak by se chrupavka dala zachránit, aby se nepoškozovala, netrhala a nemizela. Navíc také, jak by se dala obnovit. Byla vyvinuta celá řada tzv. chondroprotektiv (tedy léků chránících chrupavku). Sleduje se hlavně jejich vliv na obnovu chrupavky nebo alespoň na zpomalení degenerativního procesu. Mnohá sledování dokládají vliv těchto léků na snížení kloubní bolesti, na zvýšením rozsahu pohybů. Navíc působí protrahovaně (tedy mají delší nástup účinku a jejich účinek působí i po jejich vysazení). Také nemají tolik nežádoucích účinků jako např. již zmíněná nesteroidní antirevmatika. Ovšem, aby to nebylo tak jednoduché, jejich přímý pozitivní vliv na strukturu chrupavky vyžaduje ještě další průkazy. Je prokázáno, že alespoň částečný vliv na tvorbu chrupavky však mají. Efekt těchto látek, jak jsem se již zmínil, nastupuje se zpožděním. Obvykle asi za jeden až dva měsíce. A působí zhruba dva měsíce i po jejich vysazení. To je důležité v dávkování těchto léků. Užívá se hlavně chondroitinsulfát a glukosaminsulfát v podobě tablet a kyselina hyaluronová v podobě injekcí aplikované do kloubu. Kloubní chrupavka se skládá ze 2% z buněčných komponent a z 98% mezibuněčné hmoty. Ta se skládá z elastických vláken, které jsou uloženy v takovém gelu složeném z glukosaminoglykanů a proteoglykanů. (Důležitou úlohu hraje podíl vody v této mezibuněčné hmotě. Proto se také za příčinu arthrosy lidově uvádělo tzv. vysychání chrupavek a doporučovalo se hodně pít, což samozřejmě určitý význam mělo a má dodnes). Nerovnováha mezi tvorbou a odbouráváním proteglykanů se považuje za příčinu arthrosy. Tudíž podávání látek, obsahujících chondroitinsulfát, glukosaminsulfát nebo kyselinu hyaluronovou ovlivňuje tuto nerovnováhu. Tím obnovuje tvorbu chrupavky, nebo alespoň zmírňuje její opotřebení. Jaké léky tedy užívat a jak zjistit jejich efekt. Samozřejmě jejich schopnost účinku je pro každého jiná. Výzkum ještě nedospěl do fáze, kdy se jasně umí ovlivnit každá kloubní chrupavka u každého jedince. Důkazem je stále větší a větší nárůst lidí s arthrosou kloubů a nárůst lidí, kteří mají umělý kloub. Tedy jako poslední možnost léčebného ovlivnění degenerativního onemocnění kloubů. Zpět k chondroprotektivům. Samozřejmě, že i zde musí člověk vybírat. Trh je zaplaven velkým množstvím léků, které „zaručeně“ chrupavku léčí. Televizní reklamy jsou toho plné. Jak se tedy vyznat?. Tedy předně, jak již bylo řečeno: zatím žádný lék není schopen chrupavku plně nahradit. Jejich ovlivnění může být pouze částečné. Dále na dva jednice může působit stejný lék rozdílně. To je třeba vzít do úvahy také. Když již volím nějaký lék, tak se prvně dívám, kdo ho vyrábí. Jestli je to renomovaná farmaceutická firma nebo firma zabývající se potravinovými doplňky. Ty mají rozdílnou odpovědnost v tom, jak je lék vyzkoušen. Všechna chondroprotektiva je třeba prát s ohledem na protrahovaný účinek minimálně 3 měsíce a potom na nějakou dobu vysadit. Většinou je třeba se držet návodu přiloženém v každém balení. Počínající dávka je zpravidla vyšší k utvoření základní hladiny. Potom se hladina léků jen udržuje. Po zpravidla 3 měsících se na nějakou dobu léčba vysazuje a čeká se na její efekt. Je-li očekávaně příznivý je vhodné léčbu opakovat. Stačí tedy dvakrát do roka tuto léčbu po dobu třech měsíců aplikovat. To samé platí i o injekcích. Jednotlivé dávky jsou 3 až 5 injekcí s týdenním odstupem opakované 2x do roka. Závěrem chci ještě jednou zdůraznit. Je třeba pečlivě vybírat mezi léky a pokud efekt léčby není takový, jaký byl očekáván, je to také možné, neboť léčba porušené chrupavky je stále velkým problémem a jednou se i vyřeší. Snad.

 

Velké Meziříčí, 20.1.2010 Petr Juda