Jasně, jsem ten nejlepší trenér, kterého znám. Vím, jak na to a běda, jestli mě někdo bude kritizovat. Opravdu? Jsi také takový Superman, který má vše odzkoušeno a kterému není radno něco vyčítat? A přesto ti chybí malý kousek k úspěchu? Pak by ses měl ptát sám sebe. Neboť sobě doufám věříš. Předpokladem pro otevřený rozhovor je ovšem otevřenost. Ano, žádné triky a výmluvy. To mě přivádí k dalšímu předpokladu. Upřímnost. Pokud čteš dále, už to je dobrý znak tvého charakteru. Často vychováváme hráče s tím, že není ostudou přiznat chyby. Přitom někdy v auře trenéra zapomeneme otevřeně mluvit také o vlastních chybách. Samozřejmě ne! A už vůbec ne na veřejnosti. Damoklův meč slabosti by mohl kolem nás pěkně rychle zasvištět. Image bezchybného musí zůstat naživu.

Jasně, jsem ten nejlepší trenér, kterého znám. Vím, jak na to a běda, jestli mě někdo bude kritizovat. Opravdu? Jsi také takový Superman, který má vše odzkoušeno a kterému není radno něco vyčítat? A přesto ti chybí malý kousek k úspěchu? Pak by ses měl ptát sám sebe. Neboť sobě doufám věříš. Předpokladem pro otevřený rozhovor je ovšem otevřenost. Ano, žádné triky a výmluvy. To mě přivádí k dalšímu předpokladu. Upřímnost. Pokud čteš dále, už to je dobrý znak tvého charakteru. Často vychováváme hráče s tím, že není ostudou přiznat chyby. Přitom někdy v auře trenéra zapomeneme otevřeně mluvit také o vlastních chybách. Samozřejmě ne! A už vůbec ne na veřejnosti. Damoklův meč slabosti by mohl kolem nás pěkně rychle zasvištět. Image bezchybného musí zůstat naživu. Chyby se popírají a vyvracejí. Pravda je, že to známe velice dobře. V noci před usnutím, ve dne při jízdě autem nás sužuje pochybnost nad sebou samým. Co mohu udělat lépe a jak? Co mohu zlepšit na sobě? Jsem opravdu dostatečně dobrý? Tyto a podobné otázky na nás doléhají velice často a vkrádají se do trenérské duše, ta se s tímto stavem sama vyrovnává. Takže co může člověk udělat, aby mohl dostat radu. Zpětná hlášení obdržíme určitě, měli bychom je také přijmout. Je to snadnější, pokud o to člověk žádá ve formě diskuse, dotazníku atd. Vypracování dotazníků pro sebereflexi může být správná cesta k získání více informací o vlastní trenérské práci. Diktafon dělá někdy divy. Pokud uslyšíme svůj hlas, můžeme lépe sebereflektovat. To jsou věci, u kterých se člověk nemusí před nikým ospravedlňovat a které mohou člověku pomoci se vyvíjet. Je zajímavé, pokud asistent trenéra pohovory nebo porady před utkáním nebo instrukce při oddechovém čase nahrává. V případě zapojení druhého trenéra do tréninku, získáme externí zpětnou vazbu. Je občas dobré působit na hráče instrukcemi jiného trenéra. Také bez diskuse se dá docílit sebereflexe. Písemné analýzy a protokoly během trenérské práce jsou možnostmi, jak získat sebereflexi v naší trenérské práci. Mnohokrát citované vyhodnocování rozhovorů by mělo obsahovat také údaje o vlastní trenérské práci. Kdo se začne zabývat sám sebou a je schopen rozpoznat jak pracuje, má možnost analyzovat a řídit své chování. Trenérů, kteří to nepotřebují, existuje určitě hodně. Stejně tak jako v té pohádce o Sněhurce….     

Thomas Artner

Z němčiny přeložil Radek Krpač