Blokování podněcuje k psychohrátkám. Žádná jiná akce ve volejbale psychicky nebolí tak jako selhání vlastního útoku na kvalitním bloku protivníka. Vítěz duelu na síti si vychutnává triumf plnými doušky a nelibými gesty dává ostatním najevo svou nadřazenost. Ponížený útočník zůstává ve své depresi zcela sám, bez šance zvítězit alespoň ve verbální bitce. Vítězný pocit ideálního bloku si vychutnají samotní blokaři specialisté pouze zřídka. Často se musí spokojit pouze s málem.

 

Od nich je očekávána pouze špinavá práce. Jako střední blokař běháš dvakrát více než ostatní, protože se podílíš na každém bloku. Neustále se rozbíháš a odrážíš, v každé herní situaci jsi v pohybu. Problém při blokování je motivace, protože více bloků končí neúspěchem. Najít optimální blokařskou strategii pro svůj tým je náročný úkol. Blokařské strategie jsou závislé od útočné strategie soupeře a naopak a ovlivňují tím i techniky blokování. Pokud začíná útok vítězit nad obranou, následuje automaticky změna blokařské taktiky. V případě, že zvolená taktika blokování začne být efektivní a stabilní, ztrácí soupeřův útok na účinnosti. Během těchto vývojových cyklů vznikly některé blokařské strategie, které se neustále měnily. Z dále uvedených přístupů a myšlenek by si trenér měl zvolit ty komponenty, které může ve svém týmu nejlépe realizovat a které mu pomohou eliminovat silné stránky soupeře.

Blokování podněcuje k psychohrátkám. Žádná jiná akce ve volejbale psychicky nebolí tak jako selhání vlastního útoku na kvalitním bloku protivníka. Vítěz duelu na síti si vychutnává triumf plnými doušky a nelibými gesty dává ostatním najevo svou nadřazenost. Ponížený útočník zůstává ve své depresi zcela sám, bez šance zvítězit alespoň ve verbální bitce. Vítězný pocit ideálního bloku si vychutnají samotní blokaři specialisté pouze zřídka. Často se musí spokojit pouze s málem. Od nich je očekávána pouze špinavá práce. Jako střední blokař běháš dvakrát více než ostatní, protože se podílíš na každém bloku. Neustále se rozbíháš a odrážíš, v každé herní situaci jsi v pohybu. Problém při blokování je motivace, protože více bloků končí neúspěchem. Najít optimální blokařskou strategii pro svůj tým je náročný úkol. Blokařské strategie jsou závislé od útočné strategie soupeře a naopak a ovlivňují tím i techniky blokování. Pokud začíná útok vítězit nad obranou, následuje automaticky změna blokařské taktiky. V případě, že zvolená taktika blokování začne být efektivní a stabilní, ztrácí soupeřův útok na účinnosti. Během těchto vývojových cyklů vznikly některé blokařské strategie, které se neustále měnily. Z dále uvedených přístupů a myšlenek by si trenér měl zvolit ty komponenty, které může ve svém týmu nejlépe realizovat a které mu pomohou eliminovat silné stránky soupeře.

Všeobecně můžeme rozlišovat blokařské strategie s ohledem na výchozí místo pro blokování. Rozhodující je postavení blokaře v momentě dotyku míče při nahrávce soupeře. Podle útočného systému soupeře se používají různá výchozí postavení. Je také možné začít v různých rotacích soupeře s jiným výchozím postavením blokujících hráčů.

Blokování od středu: Střední blokař stojí na středu sítě, zatímco hráči v zóně II a IV stojí ve výchozím postavení 1,5 až 2 metry od středního blokaře.

Blokování od lajny: Střední blokař stojí opět na středu sítě, zatímco hráči v zónách II a IV stojí půl až jeden metr od anténky.

Smíšená varianta blokování: Postavení blokujících hráčů od středního blokaře, který je opět na středu sítě, může být variabilní. Jeden blokující hráč může začít blokovat od středu, druhý od lajny.

Blokařské strategie proti rychlým útokům

Vycházíme-li z dobré útočné situace soupeře, musíme počítat s tím, že soupeř je schopen při rychlém útoku získávat body. Protože soupeř hrozí několika útočnými variantami, musí se střední blokař rychle rozhodnout, jak bude reagovat. Důležité pro blokařskou reakci a následný výskok je výchozí postavení těla blokujícího hráče. Ideální je úhel u dolních končetin 105 až 120 stupňů v kolenním kloubu. Horní část těla je vzpřímená. Těžiště těla je rovnoměrně rozděleno na chodidla pravé a levé nohy. Paže jsou pokrčeny, předloktí jsou v paralelním postavení blízko k síti, dlaně jsou otevřené k síti. Pozná-li blokující hráč, že musí vyskočit, musí v tomto momentě následovat pouze pohyb těla vzhůru. U rychlého útoku se může střední blokař rozhodnout vyskočit s útočníkem prvního sledu. Výskok na blok následuje krátce po výskoku útočícího hráče, blokující hráč však nemá možnost reagovat na další útočné akce soupeře. Druhou možností blokujícího hráče je čekat v perfektním výchozím postavení a vyskočit na útok prvním sledem až po nahrávce soupeře, výhodou tohoto blokování je možnost reagovat i na další útočné varianty soupeře. Třetí variantou středního blokaře je krátké poskočení na útok prvního sledu s nataženými pažemi, blokař není v nejvyšším možném výskoku, ale po dopadnutí na zem může reagovat na soupeřův útok druhým nebo třetím sledem.

Podle druhu útočného úderu, útočícího hráče a obranné strategie může být blok proveden aktivně nebo pasivně. U aktivního bloku se blokující hráč snaží postavit blok co možná nejblíže k míči, tento blok zmenší podstatně úhel úspěšného útoku soupeře a jeho cílem je zisk bodu blokem. U pasivního bloku staví blokující hráč blok tak, aby byl míč nadražen a ulehčil tak zpracování útočného úderu bránícím hráčům v poli.

Blokařské přesuny

Většina trenérů bude prosazovat svůj názor o blokařském přesunu. Důležité je umět posoudit, která varianta přesunu má v jaké herní situaci svou výhodu. Hlavní rozdíl je v tom, jestli má být proveden blok ze stoje nebo po pohybu. Je-li hráč včas na místě blokování, může v klidu provést blok ze stoje, paže se pohybují vzhůru. Často se používá blok po přesunu. Nejčastější formou jsou úkroky a překroky s dvojitým pohybem paží.

Tipy pro blokaře:

1.    Najdi správné místo pro odraz! Neustále pozoruj útočícího hráče soupeře, sleduj jeho pohyb, abys mohl vybrat správné místo pro blokování. Dobrou prací nohou jsi na síti flexibilní a rychle se dostaneš na optimální místo blokování

2.    Vyskoč krátce po útočníkovi! Pokud jsi na správném místě pro blok, rozhodne timing o úspěšném pokusu o blok. Zpravidla bys měl vyskočit o něco později než útočník soupeře, pokud očekáváš rychlou útočnou hru soupeře.

3.    Přesáhni co nejvíce přes síť! Tvé ruce by měly přesáhnout co nejdál do soupeřova pole, polohu dlaní bys měl volit tak, aby se míč od dlaní odrazil do středu hřiště.

4.    Připrav se na mnoho neúspěšných pokusů! Blok je herní element, který vyžaduje vysokou míru tolerance chyb. Vychutnej si i malé blokařské úspěchy. Vysoký počet pokusů o blok zvyšuje počet pozitivních akcí, poté přijde i chuť blokovat.

5.    Cvič své pozorování a vnímání! Dobrý blokař se vyznačuje dobrým pozorováním a vnímáním taktiky soupeře.

6.    Jdi agresivně k míči, protože blok je agresivní akce! Úspěšným blokem může tvůj tým získat přímé body, buď proto na bloku agresivní, mysli přitom na to, že i dva přímé body blokem z deseti pokusů je tvoje dobrá vizitka a pokud třikrát pomůžeš obraně nadrazit míč, dosáhl jsi optimální hodnoty.

7.    Komunikuj s tvými spoluhráči před i po každém bloku! Obrana na síti a v poli patří k sobě. Proto musíš neustále se svými spoluhráči komunikovat. Před blokem naznač obraně v poli, jestli budeš blokovat diagonální směr útočného úderu nebo úder po lajně. Vyměňuj si neustále informace se spoluhráči, které získáš o soupeři během hry.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: www.volleyball.de