Myslíte si, že matematika a beachvolejbal spolu nemají nic společného? Mýlíte se! Trenéři se často s matematickými příklady setkávají, i když se jedná spíše o matematické řešení organizačních záležitostí. V nejlepším případě trénuje trenér v beachvolejbalu se čtyřmi či šesti hráči (2 – 3 týmy), v halovém volejbalu nejraději s dvanácti hráči. Na takový počet hráčů existuje nespočet variant cvičení. Co když však jeden hráč nečekaně vypadne a na trénink přijde lichý počet hráčů? Trenér se musí přizpůsobit a to není vždy zcela jednoduché. Je to však výzva, která skýtá možnost individuálního tréninku na jakékoliv úrovni

 

 

Dva není málo

S dvěma hráči se dá velmi dobře trénovat nejen individuální činnosti, ale také formou hry.

 

Cvičení 1: Servis

V hřišti se vyznačí zóny, do kterých hráči servírují. Podle úrovně trénujících hráčů můžeme zvolit házení přes síť, podání spodem, vrchem, ale i zvolit všechny formy podání – skákaný, plachtící servis, podání za hřištěm atd.

Soutěž: Kdo trefí zónu pro podání, získává bod.

 

Cvičení 2: Servis, přihrávka

Hřiště je rozděleno podélně, jeden hráč si nadhodí míč a podává, druhý hráč přihrává míč nad sebe a chytá ho. U začátečníků tolerujeme hod přes síť, pokročilí volí několik variant servisů.

Soutěž: Pokud hráč po přihrávce nechytí míč, podávávající hráč získává bod. Zkažené podání – bod pro soupeře.

 

Cvičení 3: Přihrávka a nahrávka

Hráč A podává na hráče B, ten přihrává servis, do místa nahrávky vbíhá hráč A a nahrává do krajů sítě. Do místa útoku vbíhá hráč B a míč chytá. Poté nastupuje druhá dvojice.

Pokud dvojice zvládne celé cvičení, získává bod.

 

Cvičení 4: Útok na přesnost

Na jedné straně je hráč A a B. Na druhé straně jsou rozmístěny žíněnky (v písku jsou vymezené zóny lajnami). Hráč B stojí v místě nahrávky a smečuje do hráče A, ten přihrává, nechává si nahrát od hráče B a útočí do vymezených zón.

Soutěž: Za trefený cíl získává hráč body. Podle složitosti cíle jsou jednotlivé zóny obodovány (úder do diagonály – 2 body, do lajny 4 body atd.)

 

Cvičení 5 – Útok a obrana

Hráč stojí v zóně IV a útočí po vlastním nadhozu do bránícího hráče, který je v zóně V. Hráč brání míč s cílem dostat míč doprostřed do výšky. Pokud hráč útočí ulívkou, zaujme hráč v zóně V polohu v kleku a snaží se zabránit míč pomocí pádu jednoruč.

Soutěž – hráč A útočí do hráče B – má 10 pokusů, pak se role vymění. Je třeba určit, kdy je ještě útok úspěšný a kdy ne.

 

Cvičení 6 – trojice - Servis, přihrávka

Soutěž – servis – přihrávka. Jeden hráč podává 9 servisů. Na druhé straně jeden hráč přihrává a jeden hráč chytá míč v území, které nesmí při chycení opustit. Pokud v úspěšnosti převládá servis, získává hráč A bod, pokud převládá úspěšná přihrávka, získávají bod hráči na druhé polovině hřiště.

 

Cvičení 7 – přesnost útočného úderu ve trojici

Hráč A podává, na druhé straně je dvojice, která přihrává, nahrává a útočí. Hráč, který útočí přebíhá přes síť a plní roli nahrávače pro hráče, který je na druhé straně hřiště sám a který po nahrávce útočí opět na hráče na druhé straně. Po zkažení se trojice střídají.

Soutěž: Počet zpracovaných a odútočených míčů se na konci cvičení porovná.

 

Cvičení 8 – stejné cvičení v pětici

Stejné cvičení jako ve cvičení 7, pouze na jedné straně je trojice, na druhé dvojice. Opět přechází po útoku jeden hráč na druhou stranu a nahrává útočníkům k útoku. Pouze hráči mohou volit jak diagonální úder, tak i úder po lajně.

 

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: Das Volleyballmagazin, 7/2013