Vedle statistických údajů mistrovství Evropy žen, které jsem vám prezentoval v posledním článku, je jistě zajímavá také charakteristika hry jednotlivých týmů. Kde jsou obzvlášť silné stránky mistryň Evropy z Ruska, proč Holanďanky nemohly na šampionátu uspět a v čem tkvěla síla domácího týmu z Německa? Na základě silných stránek se daly také vypozorovat různé filozofie pojetí jednotlivých týmů.

 

 

Rusko – útočná mašina

„Věděli jsme, že Rusko je mnohem lepší v situaci po příjmu podání (K1) než v situacích po vlastní obraně (K2), protože Rusky měly značné problémy v obraně v poli,“ řekl před finálovým utkáním Stephan Kulhanek, statistik německého týmu. Ruskou dominanci potvrzují statistiky, Rusky dokázaly během turnaje v porovnání se svými soupeřkami devětačtyřicetkrát více bodovat prvním útokem po přihrávce, což bylo v každém utkání v průměru o osm úspěšných pokusů více. K tomu přidaly Rusky 25 bodů blokem, 4,3 bloky v jednom setu znamenaly jasnou převahu ruského týmu v obraně na síti oproti ostatním týmům. Kromě bloku vévodily mistryně Evropy v útočné činnosti, v hodnocení podání skončily na třetím místě, šesté se umístily v útoku po obraně. Největší slabinou ruského týmu byla přihrávka (dvanácté místo), tu si však mistr Evropy mohl na základě skvělé fyzické kondice jednotlivých hráček dovolit. Německo se ve finále snažilo využít dvou největších slabin Rusek, to se v prvních dvou setech dařilo, přesto to na zisk trofeje nestačilo.

Itálie – zklamání

Lze vyčíst ze statistik důvod, proč se Italky umístily na evropském šampionátu až na šestém místě?  V útoku po přihrávce se Italky umístily na druhém místě hned za vynikajícími Ruskami. Pokud však italský tým nebodoval ihned po přihrávce, měl velké problémy se ziskem bodu. V důležitém utkání ve skupině proti Belgii ukázaly Italky slabinu na bloku, což je stálo vítězství ve skupině. To se ukázalo jako rozhodující, Italky sice v osmifinále porazily Polky, ve čtvrtfinále však narazily na Srbky a po dvanácti chybách na přihrávce se bez boje s evropským šampionátem rozloučily.

Holandsko – špatná přihrávka – bez šance na úspěch

Holandsko patřilo na minulých šampionátech vždy k favoritům na medaili, ale letos přišlo hned v základní skupině vyřazení. To zapříčinila nejen velmi těžká skupina, ve které Nizozemky narazily na Němky a Turkyně, ale také velmi nestabilní forma. Příliš malý tlak na soupeře při podání (15. místo v hodnocení bodů při podání),  nejhorší přihrávka na turnaji (16. místo – jen proti Německo kasírovalo Holandsko sedmnáct es) a bojácnost v útoku (příliš mnoho drivovaných a lobovaných úderů) zapříčinily neúspěch nizozemského týmu. Přesto patří oranjes jeden prim, když právě díky mnoha zajišťovacím útočným úderům dominovaly hře v situacích Sideout – Rally (dlouhé rozehry). Holandsko udělalo v rozehrách nejméně chyb.

Německo – podávací monstrum

„Pokud budou Rusky proti nám hrát, vyhrají z deseti utkání devět. My doufáme, že dnes nás čeká právě vítězný zápas,“ řekl před finálovým utkáním trenér německého týmu Giovanni Guidetti. Přestože Němky ve finále nevyhrály, zase tak daleko od úspěchu nebyly. Ale popořadě. Německo na šampionátu skvěle podávalo (53 z 516 podání skončilo esem – úspěšnost přes 10%!). Kapitánka týmu Margareta Kozuch (13 es) a Corina Ssuschke (12 es) vévodily jasně statistikám podání. Pětisetové utkání proti Holandsku rozhodl servis, ve kterém byly Němky o patnáct bodů lepší než jejich soupeřky, v tie breaku získaly podáním pět bodů a na sérii vítězných servisů v podání Denise Hanke za stavu 11:9 bude volejbalové Německo ještě dlouho vzpomínat. Ve finále pak dokázaly Němky Ruskám konkurovat pouze ve třetím setu, v ostatních sadách se proti rychlé hře domácího týmu přeci jen prosadil ruský blok.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: Das Volleyballmagazin 12/2013